Vojensko.cz

Koukám, že na Tokáništi je nějak mrtvo, tak sem napíšu několik vzpomínek které se mi v posledním době vybavily a já je tímto zveřejněním doufám zachránim před absolutním zapomněním díky stařecké demenci. Takže bojové rozdílení aneb rozkaz nebyl v 16:00 jak u armáďáku ale později /buď v 18:00 anebo v 19:00/. Něco o mazáctví jaké jsem pozoroval na rotě v 1976 (mně to minulo protože jsem byl poddůstojník ale píšu o tom co jsem viděl): když se šlo na skupinu překratí vzdálené cca 6 km, tak suprák, který velel hlídce nechal bažantovi vzít kromě proviantu i plechový kýbl s vodou a rýžový kartáč. Pak si musel mladý nasadit bodák a jít revírem a probodávat křoví se vším tím co měl na sobě ověšené. Po příchodu na skupinu překrytí musel zbytek vody vylit a zajít do nedaleké studánky nabrat čerstvou. Pak vydrhl zevnitř malý pec (tzv. Petra) mazlavým mýdlem a vodou a vytřel šamotové cihly do sucha. Pak v tom pecku zatopil a do rána chudák vechtroval venku a zbytek hlídky spal v mobilní buňce. Vždycky jsem měl před spaním takovou představu, že se ráno probudíme a venku bude jenom pověšená kosa na větvi a mladej bude v Reichu. Díky Bohu se to nikdy nestalo.