Re: Re: Re: Příběhy, na které si dodnes pamatuji...
V.Lojek |
email |
6.11.2009 15:58 |
id 7377
Když jsem přišel na rotu jako čerstvý frajtr, tak mě sice nečekal osud bažantů ve smyslu klasického mazáctví, ale když jsem šel do služby, tak VH byl pochopitelně starší kousek a já musel poslouchat. Moje první noční hlídka na Hodumu v létě začínala za světla na špaku a pak po setmění se přecházelo na skrytou pod špak. Operační důstojník nám řekl, že se budeme střídat po hodině v systému dva na hlídce a jeden bdělý odpočinek v piketu. Po příchodu na Hodum mi mazák, který velel řekl, abych si vylezl na špaka. Tak jsem poslech a vechtroval. V duchu jsem si říkal, že to mají ekonomicky vymyšlené, protože když se budeme střídat po jednom tak budeme chrápat v piketu vždycky 2 hod. Takže po hodině mě napadlo, že nebudu hned zvonit na VH a ještě chvíli počkám. Když už jsem tam byl 2 hodiny tak jsem si řekl, že jim asi stojí hodinky a zazvonil jsem na něj. On se jen koukl z okna a zeptal se zda něco vidím a já řekl že nic, že už se stmívá. /Byl jsem slušně vychovaný a nedalo mi to si hned stěžovat si/. Tak mi řekli abych sešel na skrytou a já tam seděl až do 24:00. To už jsem se naštval a zazvonil na něj a řekl mu slušně že mě má vystřídat. Mazák mě sjel jako nikdo před tím, že není 5:00 a ať mě nenapadne usnout. No a tak jsem první hlídku sám poctivě odvechtroval až do Božího rána /jako pak ještě bezpočet dalších/ a zjistil o čem ta vojna doopravdy je... :)