Vojensko.cz

Pánové, dovolte mi abych Vás všechny pozdravil a popřál vám pevné zdraví a radost ze vzpomínek na Vaše mládí, které jste částečně prožili u nás na Moldavě. Také už nejsem žádný mladík, ale v šedesátých letech jsem přece jen patřil spíš mezi caparty, mež mezi chlapy hraničáře. Já jsem přišel na toto dnes nepříliš veselé místo poprvé před sedmi roky, tři roky tu trvale bydlím a před rokem jsem přijal úkol sestavit Kroniku Moldavy. Nevím, zda to nebude to poslední, co na Moldavě vznikne, ale pevně věřím, že ne, že se toto zanedbané místo probudí a bude opět slavným a hrdým. Stěžujete si na baráky, v jakém stavu jsou. A máte pravdu, nádraží jen tak tak, že nespadne, Santén se opravuje kolikátý už rok. Ale baráky, pánové, baráky netvoří obec, tu vytvářejí lidé. Lidé, kteří by měli Moldavu rádi a dokázali o ní aspoň ztratit hezké slovo, tak jako to děláte Vy. Pánové, vím, kolik Vám už je let, ale nechtěli byste, pakliže bychom rychle, do půl roku, do roka - především z Vašich podkladů dali dohromady almanach Rota Pohraniční stráže Moldava, se někdy začátkem jara tam, kde jste ve službě prožili mládí, sešli, zavzpomínali a ukázali mladým, že z Moldavy se lze na čas odstěhovat, ale nelze ji opustit navždycky?