Vojensko.cz

Ahoj Milane,
Moc mě těší, že jsem ve styku s bývalým kynologem Rusem. I když jsem celý první ročník normálně sloužil, nebyl jsem psovodem a psům jsem dělal jen občas figuranta anebo jsem je nechával kousnout do rukávu při nočních kontrolách. Pamatuji si ale stále jména všech našich tehdejších psů, kteří neměli lehký život a velmi krutý osud. Vzpomínám na spolehlivou Astu, Afru, která při zadržení překusovala a hledala měkčí místo na rukávě. Chundelaté Fomě se při nácviku zadržení musel zase vysoko nastavit rukáv, protože útočila na krk a obličej. Razantní Dáša a Cbina byly nejlepší stopařky a Cilka byla na služebního psa zase nezvykle bojácná. Naživu z nich tehdy zůstala ale jenom černá Dáša, která byla březí a porodila 5 štěňat.
Vzpomínám také na vánoce 1965, které jsme po ukončení štědrovečerní večeře na PVS slavili ještě v domku velitele Hastíka. Druhý den ráno jsme pak jeli s naším vozkou Karlem Mahdalem vracet do hospody vypůjčené lžíce a stavili jsme se přitom i u vás. Bydleli jste tehdy ve finském domku při pravé straně silnice od příjezdu z Podlesí (naproti současné pošty)
P,S, Tonda Uvízl je bohužel už také po smrti.
Franta