Vojensko.cz

Tato poddůstojnická škola byla orientována zcela jistě na spojovací složky - telefonisty, radisty, dálnopisce, myslím i ženisty (ale to již nevím přesně). Dislokována byla v pozdější základní škole vedle poštovního úřadu na proti diviznímu velitelství ČSLA, poblíže hoteli Labuť. Zcela jistě existovala v letech 1955-56. V té době byl jejím velitelem mjr. Rittig (tuším, že je to správně), velitelem spojovací roty byl kpt. Zdvihal, staršinou pak
starš. Pustějovský, velitelem radiočety por. Štryncl, instruktory čet. Hluchý, čet. Zeman.a d. Žáky byli přísl. VS a PS.
Vzpomínám velice rád na rok 1956, kdy jsem v PŠ pobýval, na strašnou "Bídnici", kde po cvičení na vápencové zemině, hlavně když bylo po dešti, nešlo nic pořádně vyčistit, hlavně ne flinty a tak se používalo "čikuli", protože s tím šlo bezmála všechno,
na vycházky na "Tchajvan", kde jsme se střetávali s frekventanty důstojnické školy KG, budoucími politruky, frajery, které nikdo neměl v lásce, s podivem ani my, zelené čepice. Nebo tanečky s dívkami ze SPedŠ. To byly většinou holky pro každou srandu. Školu měly naproti kněžskému semináři a tak se s radostí objevovaly v otevřených oknech při úpravě horních dílů spodního prádla. Seminář nakonec musel zabílit okna. Procházky na Mostnou horu, návštěvy Hrádku, spojené s tancovačkami, pravidelná korsa po náměstí a to hlavně pro "potkávání se" se dvěma nádhernými modrookými dvojičkami. No a pak - bylo místo 270km domů jenom 35km. Taky kamarádství s kluky ze všech koutů vlasti, s Moraváky, Slováky, Maďary. Všichni jsme táhli za jeden provaz. A abych pravdu děl, na rozdíl od toho co mi vyprávěli moji synové později, žádná buzerace ani šikana na PdŠ neexistovala. Ta škola byla opravdu exkluzivní. Mě alespoň uvedla do jiného oboru.
Vzpomínám rád a zdravím všechny "kluky" ročníku školy 1956!