Vojensko.cz

V letech 1989 - 1990 jsem PH Hazlov navštívil jako kontrolní chroust. Do té doby jsem sloužil na praporu v Lažanech a na štábu brigády a tak pro mne pozorovací hláska u státní hranice byla něco nového. Dnes s odstupem času vzpomínám na odvahu těch kluků, kteří lezli na konstrukci věže prohnutou jako luk, protože byla přetržená jedna prostřední kotva.Sám jsem si vyzkoušel výstup na ochoz a nechal se poučit jak prakticky prováděj pozorování. Měl jsem štěstí na dva vrtulníky kopírující státní hranici.
V místnosti velitele v prvním patře jsem při kontrole zbraní objevil dva ulomené úderníky. Vodu ze studny tahali v kýblu uvázaném na zeleném PK. Stačil jeden telefon do Aše na rotu a ještě než jsem odjel byla na místě dílna, kotvu u věže svařili, věž srovnali, úderníky vyměnili. Jak dopadla studna nevím, ale údajně doplnili čerpadlo. Když čtu příspěvky hláskařů, cítím, že se jim život na PH zamlouval více než na rotě nebo praporu.