Vojensko.cz

Ahoj všichni operátoři a radisti ze Zhůří. Teprve dnes po dlouhé době mne napadlo, že bych si na komplu mohl ťuknout Zhůří. Jem už starý pardál, je mi 74 let a na Zhůří jsem jako záklaďák složil v letech 1958 a59 a cítím, k tomu mám co říct. Tehdy tam žádná budova kasáren nebyla, bydleli jsme ve dvou dlouhých dřevěných "kravínech" ve třetím bylo "zázemí". Fiňáky pro důst. se teprve dodělávaly, ale ve dvou z nich se už bydlelo. Autopark byla velká prkenná bouda, kde byl především tahač pro P20 ( lokátor cm. pásma, 2 V3S a motocykl Jawa 350). Kuchyně a jíd. prakt. zůstaly. Já jsem dělal staršího směny na P20 a promítače. Tolik k tehdejšímu stavu. K osobě poručíka Musila. Byl to výborný člověk, na "velké" (P20), dělal technika a já jsem s ním často sloužil. Byl to hezký,sympatický mladý kluk, jen o málo starší než my záklaďáci. Nebuzeroval a byla s ním sranda. K jeho nešťastné nehodě.: Jednoho zimního odpoledne 58/59 mrzlo jen praštělo, sněhu po kule, vyrazil Jirka s dalšími 2 ůstojníky (jména si nepamatuji)na na zábavu do Zadova (nebo do Stach?). Cesta je to celkem příjemná, ale v jednom místě byla krkolomná rokle.Já jsem ráno nastupoval na čtyřiadvacítku a měl jsem sloužit právě s Jirkou.Ten aby stihl ráno nástup do služby, odejel ze zábavy dříve a sám, jenže do služby nenastoupil.Kolem desáté hod. se vrátili ze zábavy zbývající dva a šli ho hledat. Našli ho, jeden se vrátil okamžitě na rotu a přijeli pro něho tahačem (podvozek T34). Byl dopraven tahačem(silnice neprůjezná) do Rejnštejna, kde už čekala sanitka. Ale týž den večer Jirka zemřel. Podle ústního podání to podle lékařů bylo pro něho vysvobozením, protože omrzliny byly takového rozsahu,že by žil bez nohou,bez rukou a bez obličeje. Prý si snad při tom pádu zlomil nohu. Všechny podrobnosti neznám, byl jsem v té době na "mašině"a vím to od přímých aktérů. víc by asi věděl Olda(?) který řídil tahač, ale ten zemřel. Nevím kde se to přesně stalo, ani kde je přesně ten pomníček, ani že existuje. Nebyl jsem