Vojensko.cz

Musím reagovat na článek na internetu ze dne 7.1.2020. Píšu proto, že příspěvek, který napsal pan Sviták, podle něj zástupce velitele roty PS na Jižní Moravě a který dělá z "peesáků" gansktery a gestapáky, popisuje jak pohraničníci zacházeli se zadrženými narušiteli, jak je mučili, týrali, jak na ně posílali smečky psů a zadržovali je ve štvanici těchto psů, kteří zadržené řádně dotrhali...
Jako bývalý PS jsem si připadal jako gestapák. Sám se ve svém líčení zveličoval a vylepšoval tím, jak pomáhal jako zástupce velitele roty běžencům v útěku. Chtěl se tím asi zviditelnit před čtenáři, jak byl v té době přesvědčený a uvědomělý. Bohužel to co vypravuje, může říkat jen tomu, kdo o poměrech na čáře nic nevěděl, protože pokud by běžencům pomáhal - jak říká, už dávno by nebyl na rotě zástupcem, ale už dávno by byl zavřenej, jelikož "západ" měl od běženců tak dobré informace, že ihned po zadržení věděli podrobně vše, kdo jim kde a kdy k útěku pomohl.
Musel jsem reagovat na tento příspěvek, protože když jsem byl PSák a znal jsem mnoho velitelů i své spolubojovníky, nemůžu si za sebe a za ně nechat líbit takovéto pohany. Na čáru jsme rukovali podle zákonů, které v té době platily a kdy vojenská služba byla povinná, nikdo si nemohl myslet, že se jí nezúčastní. V roce 63-65, kdy jsem byl PS, jsme narukovali k 7. bPS do Sušice. Tam jsme dojeli zvláštními vlaky, jedna polovina z Východních Čech, druhá polovina z Výchdního Slovenska. Složení lidí bylo asi cílené, myslím si, že tam nepovolali nikoho, na koho nebylo spolehnutí, ale nemyslím tím politické, ale osobní, protože systém ochrany v té době platný, musel být založen na vzájemné spolehlivosti jeden na druhého už proto, že se chodilo do služby nepřehledným terénem ve dne i v noci ve dvoučlenných hlídkách a hlavně tak, že členové hlídky byli do služby vybaveni ostrými náboji a světlicemi a pokud by byli neféroví jeden k druhému, tento systém by nemohl fungovat... pokračování níže...