Vojensko.cz

ČÁST 2
obce ležící převážně v západní části města. Režim NDR nechá kostel roku 1985 vyhodit do povětří. Možný důvod: Kvůli němu je hranice nepřehledná. Tyto zátarasy zastaví každé vozidlo, ať už patří uprchlíkům nebo pohraničníkům. Za nimi na druhé straně leží ocelový koberec, jehož trny jsou dlouhé 14 centimetrů. Na Západě se mu říká ? Stalinův trávník? pohraničníci v NDR mu říkají ? Stírací prkno?. Půda se pravidelně upravuje, takže tu každý při pokusu o útěk zanechá stopy. A to je známá Berlinská zeď ? 3,60 metrů vysoká, poslední zátarasa před Západem. I na své západní straně patří zeď stále NDR, proto má na některých místech dveře. Pohraničníci je mohou otevřít jen ve dvou. Tak se kontroluje stav zdi i na její druhé straně. Na některých křižovatkách není železobeton (doslova ocelobeton) zdi svařen, má tak tvořit průnik. V případě války by tudy pronikaly tanky na Západ. Toto je pohled na zeď, který snad znají všichni lidé světa ? a to ze západní strany. Jsou tu dokonce pozorovací plošiny, a to jak ze začátku především pro západoberlínskou policii, tak potom pro ostatní návštevníky. Tento pohled na bernauskou ulici ukazuje, že toto hraniční zařízení je totiž daleko více než jen nějaká zeď. Berlín je zvláštní případ. Západní Berlín, je jakožto prakticky spolkový stát SRN ?zazděn? uprosřed NDR. Opravdová vnitřní německá hranice je dlouhá1378 kilometrů a dělí NDR od Spolkové republiky Německo. Hötensleben je vesnice ve východním Německu ležící přímo na hranici. Již 5 kilometrů před hranicemi jsou kontrolní stanoviště. Kdo se chce dostat až do vesnice, potřebuje povolení. Hötensleben sám o sobě ? zde přímo na hranici hrozí obyvatelům neustále nucené přestěhování do vnitrozemí. Již v padesátých a šedesátých letech se museli občané podezřelí z možného pokusu o útěk vystěhovat, jako tomu bylo například během ?akce Hmyz? organizované režimem NDR. Tato ulice pokračovala před rozdělením Německa stále rovně dále. Teď tu stojí takzvaná ?maskovací zeď?