Poslední rozloučení z našim velitelem.
Vašek Nečas | 3.4.2011 12:44 | id 29669
Když jste tak ve vzpomínání na velitele p. Chovance, vybaví se mně taky jeden ze zážitků na něj. Vracel jsem se z pravého průzkumu a na opěráku chytla Carmen stopu směr nad Lipovou. Udělal jsem zpáteční stopu a našel jsem starýho auto, zašitý v pískovně, a nevěděl jsem, jestli prověřuje mě nebo jde na kluky. Tak jsem se po ní vydal. Kluky nad Lipovou vymákl, také na Dobříně je dostal, a teď šel na Kapličky a v tom jsem ho vymákl já s Carmen. Byl tak překvapený a nehápal, kde jsem se tam vzal. Všechno jsem mu vysvětlil a on povídá: "Tak tebe pochválím, a ostatní co jsem vymákl zavřu." A já na něho veliteli, co když mě nepochválíte a je nepotrestáte, bude to 1:1 a kluci z Kapliček už o nás věděli. Zavolal na rotu pro Gaza no a v něm povídá že si to ještě rozmyslí. A rozmyslel se tak, jak jsem mu to navrhl. A víc to neřešil.
Jsem velice rád, že jsem ho zastihl živého a zavzpomínali jsme na vojenská léta jak píše Standa.
Rovní lidé ze vzpomínek nevymizí. Vašek
P.S.:Zdarvím tě Čárlí, tvůj přízpěvek mě překvapil, ale také potěšil. Odpovídá to tvému charakteru a kamarádství. Ještě jednou dík.