« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (17)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (F.Šmákal) z celkových 4
Fotografie jednotky z roku 1918, která je pojmenovaná jako Pohraniční stráž č. 3...
Autor: F.Šmákal | Pořízeno: | Foto: 4 fotky
Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Re: k čitelnosti textu
na té tabulce je napsáno Streckenwald, tedy místo u dnešních Petrovic, Krásného Lesa. Studenec by tam v té době určitě nebylo napsáno.
k čitelnosti textu
dobrý den, pan Beneš zde psal, že vlastní originál. Možná by stálo za zkoušku naskenovat a zveřejnit opravdu jen malý výřez s tabulkou a v extrémním rozlišení např. 1200dpi, pak by šlo možná lépe domýšlet. Víc hlav víc ví. Dávám na první dojem, já neznalec souvislostí, bych připustil i název "Studenec" (psací S na začátku, ostatní písmena malá), ale nerad bych byl zavádějící. Fakt by to chtělo ten kvalitnější detail.
Legionári
Táto fografia je s knihy " V BOJ " kronika druej čs légie v Itálii. Strážili aj most do maďarska v Komárně. Knihu som čítal od legionára Karla Drápelu.
Re: Re: Re: ještě k té fotce
Tomáš |
25.11.2012 18:15 |
id 52610 |
nahlásit
Tak to je super. Knihu mám doma a vřele všem doporučuji. Finanční stráž, je hezké téma. Děkuji za knihu a odkazy. Moc zdraví Tomáš
Re: Re: ještě k té fotce
ano, jsem :-)
přehled mé publikační činnosti je zde - tam, kde je moje jméno :-) :
csol-mb.net/publikac…
a pak jsem založil stránky o finanční stráži:
www.financnistraz.es…
Re: Re: Re: Obrázek
Mirek |
25.11.2012 10:48 |
id 52591 |
nahlásit
Ještě jednou k Hulánům.
V kapli sv.Erazima v Nezamyslicích nedaleko Horažďovic je také pohřben Emil Antonín Lamberk
(1816 - 1836),bratr Gustava Jáchyma,poručík hulánského pluku knížete Schwarzenberka,který zemřel ve dvaceti letech na následky těžkého zranění,které utrpěl při lovu na panství,když se mu roztrhla hlaveň pušky.
Re: ještě k té fotce
Tomáš |
24.11.2012 20:09 |
id 52569 |
nahlásit
Chtěl jsem se zeptat jestli jste autorem knihy ''Šluknovská Zrada'', děkuje Tomáš.
Re: Re: Obrázek
Mirek |
21.11.2012 16:57 |
id 52438 |
nahlásit
Ve slovníku se píše.
HULÁN - jízdní voják,původně polský,vyzbrojený v Rakousku-Uhersku asi až do r.1870 zvláštním kopím,
patřící k těžkému jezdectvu,lišící se pak od husarů a dragounů už jen uniformou (např.konfederatkou).
Hulán je také český lidový tanec kolový a nakonec druh kořalky.
ještě k té fotce
Ještě pár faktografických poznámek k té fotce. Na snímku nejsou žádní huláni či dragouni, ale pěšáci v tzv. kolkovaných stejnokrojích, tedy v upravených R-U stejnokrojích podle nařízení z listopadu 1918. Tyto stejnokroje se nosily do vydáním prvního čsl. armádního stejnokrojového předpisu v srpnu 1919.
Armáda střežila hranice po převratu až do roku 1920. Ministerstvo národní obrany rozhodlo o zrušení vojenské pohraniční služby svým výnosem z 22. ledna 1920. V průběhu roku 1920 bylo střežení státních hranic vojskem postupně ukončeno ve všech částech republiky a běžné střežení hranic zcela převzala finanční stráž.
Finanční stráž ovšem střežila hranice nepřetržitě od svého vzniku v roce 1843. Tedy, finanční stráž byla Čsl. republikou převzata z rakouského období.
Pohraniční stráž na snímku nemá nic společného s pohraniční stráží tak, jak ji známe po roce 1945. Jak jsem již napsal, pohraniční stráž fungovala například již v Habsburské monarchii po roce 1830.
Re: Re: Obrázek
Jan |
20.11.2012 16:09 |
id 52392 |
nahlásit
Ano ! Jsou to naši prap,pra,pra,pra...... mazáci.
Nic bych nedal za to, že ten název pro složku chánící SH po roce 1945 byl převzt od nich.
Re: Obrázek
Jan |
20.11.2012 16:04 |
id 52391 |
nahlásit
Nevím zda se jedná zrovna o Hulány, ale skutečně asi půjde o příslušníky některého z nově zřízených dragounských pluků (ty byly začleněny do tzv. rychlých divizí) a nejlépe se hodili k plnění úkolů na hranicích při likvidaci nepokojů německé menšiny.
Huláni byli (vedle Husarů) tvz. lehkou kavalérií, vzniklou někdy v 18. stol. na polských územích a v oblasti Haliče, také k potlačování různých povstání a rebélií. Husaři pak byli více, či méně to samé, ale šlo o maďarskou(uherskou)záležitost.
Poslední český Hulánský pluk byl rozpuštěn ještě v době I.světové války a jeho jezdecké sqadrony začleněny do sestavy asi 3 pěších divizí.
Dragouni pak byli jakousi jízdní pěchotou, tedy poněkud univerzálnějším vojskem.
Re: Obrázek
péesák |
20.11.2012 14:32 |
id 52385 |
nahlásit
...to jsou naši supersupráci...
Obrázek
Juraj |
20.11.2012 13:46 |
id 52382 |
nahlásit
To jsou huláni.
Re: To se děje stále za každého zřízení
járin |
20.11.2012 11:19 |
id 52370 |
nahlásit
Se nedivim, že GP a BG vyhovovala zadrátovaná hranice.Měli tam neuvěřitelný lehy a teď najednou musej zvednout zadky a něco dělat!Stejně by ale mohli nadávat naši policajti na hranicích s Polskem, kde po ukončení kontrol narostla kriminalita o desítky procent! Jinak mezi ty lidi bez názoru patří i němečtí politici, kteří se zasadili o vytvoření "Shengenu"!
To se děje stále za každého zřízení
To , že se hranice nehlídá , jen dopřeje různým nenechavcům a živlům chovat se kriminálně. Jen , člověk, který nemá vůbec názor může toto dopustil. Hovořil jsem z kolegami z Hraniční Policie NSR a říkali mi podobné věci. I z naší strany neuvážené. Stálo je to miliony marek, aby nějaké zabezpečení udělali. To z naší strany je "blbost " od naších politiků.
Re: fotografie
Jan |
19.11.2012 23:09 |
id 52359 |
nahlásit
Jedná se skutečně o příslušníky nové čs.armády, kdy byly ještě v roce 1918 některé jednotky skutečně dočasně povolány k ochraně veřejného pořádku v pohraničních oblastech, zejména v pohraničí německém. Po vyhlášení samostatného čs.státu se silná německá menšina v pohraničí od samého počátku proti tomu bouřila a objevovaly se zde velmi výrazné tendence k odtržení pohraničí a jeho připojení k Německu. Navíc zde byly silně narušovány i čs.ekonomické zájmy, neboť značný majetek byl z našeho území protiprávně vyvážen za hranice.
Ze snímku je zřejmé, že mezi těmi vojáky je i řada bývalých příslušníků českých jednotek bývalé c.k.rakousko-uherské armády. Ty původní rakouské uniformy jsou zde proto, že jednoduše tehdy jiné nebyly ještě k dispozici. Tyto jednotky se sice nazývaly Pohraniční stráží, ale jednalo se spíše o organizační záležitost, aby byly nějak odlišeny od ostatních jednotek armády, včetně toho číslování.
Nemá to nic společného s čs. Finační stráží (ta byla zformována až později) a s PS po roce 1945, respektive po roce 1951, již vůbec nic.
fotografie
Originál fotografie vlastním já. Jedná se o pohraniční stráž č. 3, ne 30. Fotografie je odněkud od Bohosudova. Jde o snímek vojáků střežících státní hranici po převratu v roce 1918.
S pohraniční stráží po roce 1945 to nemá ničehož společného. Pohraniční stráž existovala již například za Rakouska v 19. století - k. k. Grenzwache.