Vojensko.cz

Pokaždé když zavítám do kraje kde jsem prožil dva roky mého mládí.Jako první zapálím svíčku na místě posledního odpočinku mého velitele Jana Przeczka. Byl to chlap který od nástupu vojenské služby poté obětoval celé mladí Ostraze státní hranice, velice jsem si toho muže malé ale sportovní postavy vážil.stalo se že mne kolikrát svým rozumným rozhodnutím mne dostal zpátky do mého já, jeden dopis člověka zlomí jako prsty zápalku. Do konce vojny nás nenechal zlomit.Díky jemu jsem dostal Hroma, který ležel v kotci bez povšimnutí.Když jsem psa dostal tak za asistence kinologa četaře Vaška Mrázka začala moje vojna že jsem měl pro koho žít.Byl nemocný, měl cistu jelikož při stopách se nechali od něho tahat.Od toho dne jsme byly spolu jako bráchové.Cistu jsem mu den co den po radě masíroval a po čase zmizela a Hrom začal pracovat jako panenka v dívčí náruči.Do roka byla zkouška a dopracovalo jsme to z H1 na P1 a běhal jsem sním stopy v Červené pátračce s Černým Koranem jeho páníčkemVotavou dobrý běžec. Když se dostanu na Dyleň tak se proklestím ke kotcům a tiše vzpomínám na ty překrásná léta mého mladí.Ale ať se postavím kamkoliv vidím to před sebou živě ty dva roky až do konce vojny.Jinak tam mám oporu v mnoha kamarádech a jeden takový bývalý Oldřichovák a pamětní je kamarád Blaťák když je tam navštivím tak babička udělá kávu a Jenda se rozpovídá a vím o veskerém dění v Dyleňské oblasti.Je to pravda že jsi nás kluků ze státní hranice ještě dnes váží.Proto VYZÍVÁM kluky co sloužily na Dyleni ozvěte se pojďte na sraz bude se Vám to líbit a oživíte si vzpomínky na vojenskou službu vlasti.Vemte sebou i vaše protějšky ať vidí jaký jste byly střihouni .Zdraví Vás v Novém roce 2021 Hrom z Dyleně.