Vojensko.cz

..... Bohužel, jenom do jara 1966, protože přišla reorganizace. Šli jsme od vnitra pod armádu a já jsem
se stěhoval na druhý konec 12.bps Planá u M.L., které se vrátila OSH, na 12.rps Železná /Eisendotf/.
Honza zůstal na Dyleni. Skoro jsme se nevídali; jen na někakém tom školení. Uběhlo mnoho let. Já skončil v r. 1971 na t. zv. trvalé dovolené a šel jsem se proletarizovat do dolů, což mě ani tak, jako vyučeného havíře, nebolelo. Ale nazpět k Honzovi.
Vím z jeho vyprávění, že narukoval z rodného Slezka
k PS v r. 1959. Začínal na rotě Slatina, tam podepsal a šel na Mohelno a pak na Dyleň. Odtud
šel velet na Mohelno a po druhém infarktu myokardu mjr. Mulíčka během jediného dne přebíral velení na Dyleni. A jak se někdo z přispěvovatelů zmiňuje, že v r. 1982 šel do civilu a že s ním pálil dokumenty, bylo to asi trošku jinak.
Rostly mu děti a z Dyleně do školy trochu z ruky.
Tak asi doma dostal kudlu na krk a dal si žádost. Nakonec to však vyřešili tak, že byl jako velitel roty
převelen na stavební prapor do Žandova k vel. praporu mjr. Bendovi. A tam vydržel až do "plyšáku".
V r. 1990 jsem byl vyzván k reaktivaci a následně
v r.1991 mimosoudně rehabilitován. Po anabázi
na veltelství 5.bps a výcvikovém praporu v Zad. Chodově jsem se ocitnul na již výše zmiňovaném
O-PP Slatina u mjr. Lojzy Rotha (ano, u toho, který také sloužil na Dyleni). A mezi prvními, které jsem potkal, byl npor.Przeczek (ano, nadporučík, protože
přechodem k PČR nám Ruml všem sundal hvězdy).
Koukáme na sebe a on: "Tak tě zase ty starý pse vítám na čáře!" A já mu odpověděl: "Ani nevíš jak jsem rád, ty stará pažbo, že budeme zase sloužit spolu.".
28.11.1987 jsme spolu uspořádali rozlučku. On již
přesluhoval a šel do důchodu. A já se rozhodl, že půjdu také nazpět do civilu. Lákali mne zpátky na
"sračkárnu" /ČOV/ v Mariánkách a já tušil, že nad
ochranou hranic se začínají stahovat mraky a šlapat chodník, to jsem neuměl.
Potom jsme se často setkávali na srazech, ale i soukromě. Pok