Vojensko.cz

Usedám abych napsal nějakou tu vzpomínku na ty co ještě jsou a i na ty co již nejsou.Vzpomínám na lesáka Kálmana dobrý člověk a kamarád kluků od PS Dyleň a hláskařů.Pokaždé když jsem ho potkal při jeho práci tak pokecal a pokaždé z něho čišelo dobro a vzďy věděl že ti kluci jsou daleko od domova.Hodně kamarádil i s hlaskaři.Když jsem jej navštívil v Paliči tak vyprávěl historku a o kožichu. Povídá jednou jsem jel Mohelna z lesa kolem hlásky a kluci volají pane Kálman kupce jsi od nás kožich,on se ptal kolik stojí a oni pět set korun.Dostal pivo vzal kožich a jel domu.Za týden někdo bouchá na okno ale ráno v 1 hodinu v noci,tak jsem vylezl z postele a tam hláskař a povídá pane Kálman průser a on co se stalo.On povídá kluci nám náhlasili že na nás jede kontrola a nám ten kožich chybí Kálman povídá tady ho máš a sypej domu a tak jsem přisěl o kožich a peníze ale povídal vem to čert měl jsem je jako moje vlastní.Druhý člověk na kterého vzpomínám je starý Chanas z Vysoké lesák s koníčkem a dřevěnou károu a gumovými koly.Člověk kterého jsem potkával v lese skoro každý den byl nejlepší kamárad našeho koňáka Járy Pišla.Chanas jsi ho tak oblíbil že s pólu popíjení celou vojnu na srazu ho Jarda Pišl vzpomněl.Chanas měl divoké prase ochočené jako psa,mrzelo mne že mu ho zastřelili právě kluci od PS on viděl člověka a běžel k němu že mu dá kus chleba.Jednoho dne šli zobáci z Dyleně po cestě a prase je vidělo z Alexi a běželo k nim a oni ho zastřelili.Vím o koho šlo ale nebudu je jmenovat oba jsou již na onom světě. Výše jmenovaní prožili celý život v lese v přírodě a věřím že toho nikdy nelitovali jelikož je to kus naši krásný země a ticha na nervi.Lidi se honí po silnicích zabíjejí se na potkání a hvozdy plného ticha a zdraví jsou prázdné.Hezký den Hrom z Dyleně.