Vojensko.cz

Ahoj Libore. - Klidně můžeš tykat. Poloha a popis hlásky naprosto odpovídá skutečnosti. Jen obsluha byla 5 ti členná- v plném počtu. Často se sloužilo ve čtyřech a bylo období, kdy jsme dva měsíce sloužili ve třech. To byl pořádný záběr. Složilo se 48 hod. a 24 hod. volno. To ale platilo pro staršího vojáka a velitele hlásky, já jako nejmladší sem sloužil pořád.Jediná úleva byla, že když sem ráno přinesl ze Žandova proviant, tak sem vylezl na věž a mohl se zahrabat do kožichů a spát. Sloužili za mně kluci ze země a rozpoznání letadel dávali malým příručnín dalekohledem. Když se blížil oblet helikoptéry kolem st. hranice, bylo vždy vyhlášeno zvýšené pozorování a než přiletěl do našeho sektoru, tak někdo další rychle vylezl na věž.
Véesku sme neměli. Proviant se nosil pěšky z Dol. Žandova. Když toho bylo hodně a ještě balíky z pošty, využíval jsem na zpáteční cestu gaze PS.
Ty mněly stanoviště u kostela, kde čekaly až skončí vyučování dětem velitelů z Dyleně. Myslím, že v té době, chodil malý Péťa Przeczek do 1. nebo 2. třídy.
Jak jsem se dočetl na jiných stránkách, naše hláska byla zrušena někdy na podzim r. 1982, kdy byla přemístěna na vrchol Dyleně a hláskaři se tak stali součástí vojska, které zde provádělo odposlech. Také s nimi každý den jezdili do služby na Dyleň a zpět do kasáren v Mar. Lázních. To by mohlo být ono, jak jste je denně kontrolovali.
Ahoj Honza.