Dobové foto

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (5)

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
3 foto (O.Plášek) z celkových 20

Foto 3
Otta Plášek a Agar.
Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6 Foto 7 Foto 8 Foto 9 Foto 10 Foto 11 Foto 12 Foto 13 Foto 14 Foto 15 Foto 16 Foto 17 Foto 18 Foto 19 Foto 20

Autor: O.Plášek | Pořízeno: 1955-57 | Foto: 20 fotek



Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Devínske Jazero
Jozef Orolín | 31.3.2018 16:44 | id 127805 | nahlásit
Ahojte,ja som ho poznal Koreniča 82/84.Do civilu išiel tušim na jesen 83.
Jozef-Poprad.
...Otto...
peťo š. | email | 22.2.2018 15:40 | id 126621 | nahlásit
...dobrýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý! :-)
 
Re: ...Otto...
Otto Plášek | email | 22.2.2018 18:53 | id 126629 | nahlásit
Spolubojovníci - jsem rád, že se jsem mohl podělit o svoje vzpomínky s několika hraničáři s okolních rot. Potěšilo by mně, kdyby se ozval některý z uvedeného tabla a kdyby mu to bylo možné zůčastnit se srazu pohraničníků v Devínské Nové vsi letos někdy v červnu. Bylo by na co vzpomínat.
Zdraví Vás všechny, kteří se ozvou Otta table u sítě
Korenič
folfran | email | 22.2.2018 13:31 | id 126618 | nahlásit
Za mě 71-73 Byl Korenič nadpraporčík a dělal staršinu. Byl to fakt dobrý chlap! Nezapomenutelné, když šel do úseku dělat prověrky...
 
Re: Korenič
Šmíd Václav | email | 22.2.2018 16:13 | id 126623 | nahlásit
Ahoj Jazeráci já jsem poznal Koreniče 67/69 Byl to nejlepší staršina co jsem poznal.Sloužil jsem jako ženista. Všem hodně zdraví.Václav Plzen Jih.


Přidáváte nový komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

Devínske Jazero r. 1955-57

Dobové fotografie z rPS Devínske Jazero (Bratislavská brigáda) - stará rota.

Sloužili jsme na Devínskom Jazeri od
31.1.1955-31.1.1957
Po tříměsíčním výcviku v Malackách nás nováčky - bažanty,  rozvezla RND (Erena) po jednotlivých rotách Stupavského praporu 11. pohraniční Bratislavské brigády. Přijeli jsme  31.1.1955 na pohraniční rotu Devínske Jazero, kde nás přivítal před dvěma dřevěnými budovami a několika kotci se služebními psy, velitel - npor. Cibulka Ján, rotný Korenič a četař Bašný.
Do služby jsme chodili vyzbrojeni puškami vz.98N - já jsem měl na nábojové komoře své pušky vyražený znak  československého lva. Pušky jsme používali též k pokusům o sestřelení balonků s propagačními letáky. Dlužno podotknout, že se nám moc nedařilo.
Mazáci - starší ročník a psovodi - byli vyzbrojeni samopaly vz.52. Později jsme měli samopaly všichni.
Prosto, střežený  naší  rotou byl od železničního mostu na trati z Devínské Nové Vsi do Vídně, proti proudu řeky Moravy, která tvořila státní hranici, až po obec Vysoká pri Morave. Zakázané pásmo bylo ohraničeno drátěnými zátarasy, které současně oddělovaly záplavovou plochu řeky. V prohlubních této plochy zůstávaly uvězněné ryby, které místní Chorvati, kteří sem chodili kosit trávu, umně chytali a opékali.
Služba - doprovod  sekáčů - byla námi vítaná. Na hradle železniční tratě  Bratislava - Praha se ve službě střídali manželé Kožányovi v jejichž služebním domku bylo v noci tak příjemně, obzvlášť když paní měla pro nás skleničku svého ovocného vína... Spojení  roty s praporem ve Stupavě obstarávali "koníčkáři" (Drahokoupil), kteří pravidelně jezdili s povozem pro materiál a proviant. Současně se starali o jezdecké koně, na nichž se prováděla kontrola hraničního pásma. Jelikož jsme neměli výcvik v jízdě na koni, tak to byl pro nás docela nový zážitek. Na rotě byla též motospojka - Zdeněk Polčák.

S místními obyvateli jsme vycházeli velmi dobře, někdy až moc. O velikonočním pondělí  v roce 1956 se jedna hlídka "nějak posilnila" a v bujaré náladě  se vracela na rotu. Domnělé a někdy i skutečné křivdy velitelství jim v alkoholovém opojení představoval železniční semafor, jak je znázorněno na  rozlučkovém tablu, a jali se ho ostřelovat.  S hlasitými výhružkami a střelbou přišli na rotu. A dočkali se odměny -  v posádkovém vězení v Bratislavě. Ale kdo nebyl zavřený...?

Tablo  ukazuje, jak a čím jsme žili na rotě. "Zedník" Robert Tříska postavil repliku nějakého hrádku, před kterou jsme s politrukem - na snímku, stejně jako naši následovníci vyfotografovaní. Také jsme pro svoji potěchu a pro obveselení místních občanů občas neuměle hrávali. Z tabla je patrné, čím rota žila, když do "civilizace" bylo daleko. Spojení s civilizací zajišťoval  radiopřijímač s malinkatou televizní obrazovkou, který byl u velitele roty - a to bylo všechno.
Pro vzpomínku - na první dovolenou jsem se dostal po 16-ti měsících. V roce 1956 už bylo možno si "vystřílet" z malorážky dovolenou, což nebylo tak složité. A to už jsme se zvolna připravovali na odchod do civilu. Z hraničního příplatku jsme si začali pořizovat civil  a 31.ledna 1957 jsme opustili Devínské Jazero.
Nikdy jsme se za dlouhých 60 let nesetkali. Kdyby se někdo ozval, třeba i potomek některého ze spolubojovníků našeho ročníku podle fotografií na table, byl bych potěšen.

Přátelé: Polčák, Pálka, Baránek, Tříska, Klečka, Grund, Ostříž, Smola, Kolert, Muchka, Drahokoupil, Daníček, Korenič, Havlíček, Marek, Kišš, Lukáč Daníček, Figlár, Bodnár, Šenitko, Jakoubek, Herolt Kiššo, Uram. Z mazáků Greguš, Fazekaš, Gallo, Hazy, Kudry, z nastupujícího ročníku  pak čet. Blažko, Danko, Petráček, Elgr... Paměť už selhává...
Všechny Vás ještě živé zdraví kluk u sítě - Otta Plášek

Tablo v plné velikosti ZDE.

A2018-02-22 11:20:48 TG84