Vojensko.cz

Není to tak dlouho, co jsem byl dopraven až ke dveřím bytu, svými dalšími dyleňskými přáteli, protože se těžce pohybuji jenon o FH.
Byli sice jenom tři - Pepík, Standa a Roman, kluci, kteří sloužili na Dyleni v rozmezí let 1975 - 1978. Díky Vojensku jsme se zkontaktovali a včera jsme to projeli od Kyseláku, přes Dyleň, Mohelno a Slatinu a zpět do Dolního Žandova, kde chlapi nalezli ubytování za rozumnou cifru ve farním penzionu.
Uondaní jsme zakotvili ve staré známé hospodě u kostela, kde naše vyhládlé útroby nalezly potěšení vynikajícím pečeným vepřovým kolenem.
Samozřejmě, že vzpomínky se diskutovaly již cestou, ale u piva doznaly té správné gradace.
Moc mě těšilo, že kluci hezky vzpomínali na mého nejlepšího vojenského kamaráda Honzu Przeczeka, který jim dělal velitele roty. Začouzeným lokálem se jednoznačně neslo, že Honza byl spravedlivý, náročný, ale lidsky přístupný velitel. Mně vhrkly slzy do očí, když jsem si vzpomenul na to, kolik večerů jsme spolu v tom samém lokálu společně prožili, ještě jako svobodní poručíci. Život však je neúprosný a každému není dopřán stejný čas. A Honzovi ten čas, který by si zasloužil, dopřán nebyl.
V těchto dnech si připomínáme druhý rok jeho předčasného skonu. A tak prosím všechny pohraničníky z Dyleně a Mohelna, kteří ho znali, vzpoměňte na vzácného a čestného člověka!
Předem děkuje Pavel
P.S. Z naší včerejší anabáze nějaké fotky zde zajisté zveřejníme.