Vojensko.cz

11. plro - Točná - VÚ 3910 Točná (71. plrb Praha). Raketový oodíl se nacházel zhruba 300 metrů SZ od obce Točná na nejvyšším bodě městské části Praha s názvem Čihadlo (385 m.n.m). Jednotka vznikla 1.9.1972 v rámci budování 3. etapy systému PVO Prahy zabezpečující ochranu hlavního města před údery protivníka v malých výškách. Její původní umístění bylo v té době u letiště ve Kbelích. Na tuto lokaci se pak přesunula až v roce 1977, kdy byl areál kompletně dostaven. Oddíl byl vybavený PLRK S-125 Něva, díky čemuž byl schopen se svojí automobilní technikou zaujmout i palebné postavení mimo základnu (při bojové operaci).
Jednotka se skládala klasicky ze dvou částí. Bojové a týlové. U této jednotky byly obě části umístěny jen kousek od sebe.
11. plro byl zrušen 31.12.1992 v souvislosti s politickou situací státu.

V současnosti týlová část útvaru patří Vysoké škole ekonomické, která zde provozuje svoje školící středisko. Bojová část je značně zdevastována a je využívána jako airsoftové hřiště.

Zajímavostí u tohoto místa je zajisté i to, že se zde nacházelo i staré palebné postavení – protiletadlové dělostřelecké baterie Točná, která byla od areálu vzdálena zhruba 500 metrů východně.

Něco málo více o jednotce je převzato z webu vojenstvi.cz: Oddíl vyzbrojený PLRK S-125M NĚVA měl následující strukturu: – velitelství a štáb;
– velitelská četa (do r. 1978 pojmenována jako skupina pro řízení palby protiletadlového raketového kompletu – disponovala řídícím radiolokátorem pro zjišťování nízkoletících cílů P-15 na automobilu ZIL-151, spojovacími prostředky a technikou umožňující napojení na automatizovaný systém velení zařazený na stupni brigáda);
– radiotechnická baterie (se stanicí navedení raket SNR-125M);
– palebná baterie (vyzbrojena čtyřmi odpalovacími zařízením 5P73 pro čtyři PLŘS V-601P (později 5V27U/D) a čtyřmi speciálními přepravníky PR14AM na automobilu ZIS-131 /rozděleny po dvou OZ a dvou přepravnících do dvou čet/ – pro každé z nich byly u oddílu k dispozici nejprve 4 rakety a později 8 raket);
– oddílový týl (hospodářské družstvo, od r. 1991 četa týlového zabezpečení a družstvo oprav automobilní techniky).

Složení oddílu co do jednotlivých organizačních prvků zůstalo po celou dobu jeho existence v zásadě stejné, měnilo se pouze dílčím způsobem technické vybavení. Např. počátkem 80. let byla u velitelské čety nahrazena radioreleová stanice R-404M a radiová stanice R-118 novou pojízdnou radioreleovou stanicí 5Ja62(63). Ve stejné době došlo k zaměnění vazební oddílové kabiny 5CH56 pro automatizovaný systém řízení palby ASURK-1ME novou vazební kabinou 5F24E pro systém VEKTOR-2VE a tu zase od roku 1985 nahradila kabina 5F20E pro systém SENĚŽ-E. Vzhledem k možnostem PLRK NĚVA působit na cíle již od výšky 20 m nad úrovní terénu, nebyly do výzbroje oddílu zařazeny stacionární malorážové PL 30mm dvojkanony vz. 53. Celkově se u oddílu mohlo nacházet cca 80 až 90 vojáků.

U každého oddílu se stavěl: objekt „A“ – bytové jednotky pro rodiny vojáků z povolání (u 11. plro 2 domy po 10 bytech); objekt „B“ – kasárenský areál (u 11. plro 4 budovy); objekt „C“ – palebná postavení (u 11. plro velitelské stanoviště, 4 palebná postavení, 2 zodolněné objekty – sklady raket).

Oddíl uskutečnil bojové střelby s PLŘS na polygonu Ašuluk v SSSR v letech 1974 (hodnocení 5), 1978 (hodnocení 5), 1981 (hodnocení 5), 1984 (hodnocení 3) a 1988 (hodnocení 5). Uvedená klasifikace výsledků střeleb znamenala hodnocení buď výtečné (tj. 5) nebo vyhovující (tj. 3). Stupnice odpovídala známkování v SSSR.

Ve velení 11. plro se postupně vystřídali kpt. Ing. Radim Křeček (zjištěn v r. 1974), mjr. Ing. Emil Vohradník (zjištěn v r. 1977), npor. Ing. Petr Chorvát (zjištěn v r. 1981), npor. Ing. Jiří Schönmann (zjištěn v r. 1984), důstojník Ing. Stanislav Vesecký (rok nezjištěn), důstojník Ing. Vítězslav Kumšt (zjištěn v r. 1993) a mjr. Ing. Ondrej Tarčáni (zjištěn v r. 1994).