Vojensko.cz

Tak to jsi trefil Románku hřebík na hlavičku, písnout něco o sportu, to nás taky dost s klukama sbližovalo a drželo nad vodou. Fotbálky, báčka, pinčes, ale hlavně mladíci, vzpomeňte si na nohejbal, kde Vás Aufrecht s Pušem cvičili a mohli jste být fotbalisti prvotřídní, v nohejbale jste dostali vždycky, opakuju, vždycky klepec, a to aby mladíci uhráli aspoň nějakej balón, tak jsme si brali Vildu nebo Honzu Dybu, takže jsme hráli vlastně proti čtyřem. Jó to byly čásky, dobré hecířské bitvy, Romčo, tys byl vždycky i výbornej hokejista, i když teď bys asi vypadal na bruslích jako Horešovský, já byl na bruslích totální lepák a vždy jsem kličkoval s hokejkou mezi soupeři jen po dobu setrvačné jízdy na bruslích. Sportu bylo dost a pak po návratu z práce vlakem bylo dobré hned zajít do Sportu, i když my chodili na kartičky do Chaty - s Mírou Szaffnerem a Vildou bylo o zábavu postaráno. No fakt to je někdy na zavzpomínání mimo papír ale naživo. Tak zatím čauky, běžím učit ty svoje pitomce na speciálním učilišti občanku - to jsem to dopracoval. Zdeněk.