Vojensko.cz

Ahojda jahoda přátelé Žlebského kopečka. Tak nevím. Připadám si jako v nějakém přiblblém televizním seriálu s názvem "Potrefená husa". To je jen samé Re a Re a kreativita žádná...
O tom jsem ovšem psát nechtěl. Nechtěně mi Zdenda přihrál a mám pocit, že na tuto "závažnou" událost jsme vzpomínali na srazu. Opravdu šlo o fůry sněhu a Kamennou Hlavu. Když k nám Zdenda - Kladélko přišel sloužit, tak jsem mu básnil o Alpách. Nastal čas, kdy bylo neskutečně krásné počasí a z Kamenné Hlavy je kolem jedenácté hodiny až neuvěřitelně krásný pohled na Alpy. Přímo před sebou jako mraky vystupuje Salzbursko s Dachsteinským masivem a trochu vpravo hezký kout Německa. Je to to Berchtesgadenský masiv. Takže bylo rozhodnuto, já si kvalitně připravil běžky, namazal, nechal vymrznout. Kladélkovo příprava byla o něco chudší. Káva a cigárko. Vyrazili jsem poměrně svižným tempem, ale asi jen tak do zatáčky pod rotou. Tak najednou Kláda začal tahat nohy jako v asfaltu a než jsme dorazili pod dráty, tak měl nabalen na lyžích nejméně metr sněhu. Zde už martýrium nevydržel, začal se vztekat jako malé dítě, zkopávat lyže a zahazovat. Navíc problémy s vázáním, takže pro mne to byl přímo boží pohled jak byl více v závěji než v postoji...Vyvrcholením byl jeho držkopád a převrácení na záda. To už jsem ryčel smíchy, neboť Kláda byl jako brouk, kterého když převrátíte na krovky a není schopen se otočit. Stejným stylem kopal i nožičkama. Takže pohled ne jako na Trautenberka, ale jako na chrobáka. Nakonec po nezměrném úsilí jsme dorazili na KH a opravdu byla to jedna velká kochačka. Alpy, to byl vlastně stále mimořádný zážitek a vždy později, když jsem se toulal po "světě" a šmejdil právě v tomto nádherném pohoří, tak jsem si s úsměvem na tváři vzpoměl na Kladélka a naši poznávací výpravu na Kamennou Hlavu. Určitě má dodnes Zdenda také na to krásnou vzpomínku a ty pohledy vynahradily vynaloženou námahu...