Různé

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (53)

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
4 foto (J.Grobelný) z celkových 5

Foto 4
Foto 1 Foto 2

Autor: A.Kopřiva | Pořízeno: 1974 | Foto: 2 fotky

Foto 3 Foto 4 Foto 5

Autor: J.Grobelný | Pořízeno: | Foto: 3 fotky



Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Panceřovka měla miřidla :
Láník Vladimír | email | 9.6.2018 20:35 | id 129452 | nahlásit
Pancéřovka - hlavní části
Hlaveň, dlouhá 1030 mm a ráže 45 mm
Mířidla, která umožňovala účinnou střelbu od 50 do 150 metrů
Spoušť fungující na principu elektromagnetického indukčního generátoru, který vytvoří elektrický impuls a následně iniciuje elektrický palník v nábojce.
Dvounožka
Pancéřovka fungovala na principu bezzákluzového děla, kde byl zpětný ráz kompenzován ocelovým prachem unikajícím spolu s plynem směrem vzad a samotná střela směrem vpřed. Plyny ohrožený prostor za zbraní byl do vzdálenosti 40 metrů. Kromě ničení pancéřových vozidel, byla určena i k likvidaci různých palebných srubů a živé síly. Velkou nevýhodou bylo opotřebení hlavně natolik, až se v některých případech při střelbě roztrhla. Nevýhodou zbraně byl rovněž malý účinný dostřel a křehkost bakelitové nábojky.
Pod vlivem uvedených nevýhod bylo v roce 1951 rozhodnuto pokračovat ve vývoji zbraně. Konečný výsledek se dostavil v roce 1953, pancéřovka byla označena jako P II, avšak i přes její nižší hmotnost a menší délku nebyla přijata do výzbroje a tak vývoj pokračoval pod označením P III. Zde měla mít střela v dříku raketový motor, a pro ochranu střelce přibyl na pancéřovce štít z plexiskla který se neosvědčil. Nakonec byl celý program zrušen ve prospěch sovětského granátometu RPG-7.
V letech 1952 až 1955 bylo 2 600 pancéřovek spolu s 84 940 nábojů dodáno do Polska, kde se testovaly. Po testech putovaly pancéřovky do různých arabských států.
 
Re: Panceřovka měla miřidla :
Jan | 11.6.2018 13:08 | id 129497 | nahlásit
Vladimíre popsal jsi tu P27 úplně přesně a není co dodat. Snad jenom to, že ti Poláci, i když to od nás koupili, se toho zase rychle zbavili, a to ve prospěch RPG 2 (přímého předchůdce RPG 7) o které se domnívám, že u nás vůbec nikdy zavedena nebyla. Ale to si nejsem úplně jistý.
Pro Honzu a pro Jana.
Holek zdeněk | 14.11.2016 09:43 | id 110273 | nahlásit
Při střelbách z P 27 bylo na střelnici více panceřovek, takže nabíjení cvičnými střelami, kladivy a nábojkami prováděl zbrojíř. My žáci PŠ jsme jen stříleli. Ostré střely nebylo třeba kompletovat, makety ostré střely jsme samozřejmě nabíjeli při výcviku sami.
...........................................................................
Jene, nikam tě nechi manipulovat. jen, když jsi měl hledí panceřovky tak blízko u očí, tak jsi si mohl všimnout, do kolika metrů bylo hledí stavitelné. Do 400 m 100% a na těch 400 m jsme stíleli. A ze tří výstřelů jsi musel dostat alespoň dva do pytloviny tanku. A to jsi se sakra snažil, za to byla vycházka do 04,00 hod. A ve Varnsdorfu bylo povolných holek jako much.
 
Re: Pro Honzu a pro Jana.
Jan | 14.11.2016 14:17 | id 110279 | nahlásit
No, já nehodlám vůbec polemizovat o tom zda P27 měla, či neměla stavitelné hledí do 400 m, protože to opravdu nevím. Je mi jenom divné, že Vás nutili střílet na 400 m, když maximální účinný dostřel té zbraně byl zcela prokazatelně pouhých 150 m.
Napři. u RPG 7 (kterou znám velmi důvěrně) byla střelecká osnova optického zaměřovače s dálkoměrnou stupnicí uzpůsobena k mířené střelbě na tanky, OT a jiná vozidla s průměrnou výškou 2 m, na vzdálenost max. 500 m, přičemž účinný dostřel protipancéřovou municí je 300-330 m. Při výcviku, a to ani při střelbě ostrou raketou, jsme nikdy nestřílely na vzdálenost větší jak 200 m. Stejně tak UK 59 má stavitelné hledí v rozsahu 100-2000 m, přičemž se běžně střílí max. na 400 m, s těžkou hlavní a trojnožkou na 600 m. Sa 58 má hledí stavitelné v rozsahu 100-800 m, při čemž se běžně používá na vzdálenost 200 m , ve výjimečných případech do vzdálenosti účinného dostřelu, t.j. na 400 m.
Když vezmu v úvahu balistické charakteristiky té střely P27, tak mám docela vážné pochyby o tom, že ta střela mohla na takovou vzdálenost vůbec dolétnout, na tož aby se dalo hovořit o nějaké přesnosti.
Něco jiného by to bylo v případě tarasnice T21. Nespletl jsi si to náhodou ??
 
Re: Re: Pro Honzu a pro Jana.
strejda Gúúúúgl | 14.11.2016 19:18 | id 110290 | nahlásit
 
Re: Re: Re: Pro Honzu a pro Jana.
HONZA | email | 14.11.2016 22:36 | id 110295 | nahlásit
Strejdo,tak se mě zdá,že diskuze ohledně P-27 se stává soutěž z mladých let - kdo výš.
 
Re: Re: Pro Honzu a pro Jana.
Holek Zdeněk | 13.6.2018 09:12 | id 129536 | nahlásit
To jsem se nespletl ani náhodou. Slevil bych na 300 m. Byl to pořádný kus běhu než jsme pro ty kladiva doběhli. Denně jsme běhali až 3x 3 km, tak snad dovedu odhadnout jak daleko jsme pro ně běhali. Z Tarasnice jsem ve VÚ MV střílel několikrát. Buď jsem ji tahal nebo nesl náboje a mám dojem, že na tarasnici byli 3 muži. Proč jsme stříleli jako záklaďáci z P 27 na vzdálenost kterou uvádím, by jsi se musel zeptat mého VR kpt. Skladana nebo VPr. mjr. Žipaje od VÚ 9600 1. Pohotovostní brigáda MV r. 1961.
BZK
Oldřich Kuták | email | 11.11.2016 12:25 | id 110053 | nahlásit
BZK v r- 1968 po příchodu na rPS Z. Chalupy byly v garážích připojené za T-805 /Kvíčali/ V roce 1969 je namontovali na OT.810 / Hakly/. Počet - 2 kusy na rozu-
 
Re: BZK
Mihalyi Ladislav | 17.1.2017 13:16 | id 112642 | nahlásit
Ahojte,
Na Z.Zvonkovej sme mali tiež dva OT-810 s BZK.Bol som vodič,strielat sme nestrielali ,bola to ulož.technika.
 
Re: Re: BZK
smetana | 22.11.2018 16:34 | id 133174 | nahlásit
máš pravdu ot 810 byly v roce 1976 nebo 1977 nahrazeny auty uaz a bzk byly přendány na podvozky a zapřaženy za uazy
Bezzákluzáky u PS
Ján | 10.11.2016 20:42 | id 110046 | nahlásit
Slúžil som na 13. rPS Nové Hrady v r. 1973 -74 no toto sme určite nemali. Pancierovky áno, no neviem aký typ.
Ján
Bezzákluzáky u PS
J.Grobelný | 6.11.2016 18:19 | id 109929 | nahlásit
Děkuji všem co se mi ozvali a podali mi o tom zprávu. Jsem z toho chytřejší, škoda jen že se neozval nikdo z doby kolem let 1960 - 1968.
 
Re: Bezzákluzáky u PS
Jan Mísař | email | 10.11.2016 12:07 | id 110023 | nahlásit
Ahoj Jene, byl jsem v PŠ Zadní Chodov od konce listopadu 1966 do poloviny června 1967,tj. tedy před 50 lety. Byl jsem zařazen do 1. družstva 1. čety 4. roty, které velel mjr. Jaromír Vacula. Naše rota byla umístěna úplně dole, ale nad námi byla 5. výcviková rota, ve které byli kluci od hradní stráže (jedna četa), další tři čety tvořili budoucí velitelé družstev, tzv. tarasníci. Se mnou byl potom na pohraniční rotě Hatě, která byla součásti Znojemské brigády, Míra Koritenský, který v PŠ výcvik střelců z tarasnice prodělal. Ten by o tom mohl vědět více, jsem s ním v kontaktu, jestli budeš mít zájem, pošlu Ti jeho mailovou adresu. Pokud si ale dobře pamatuji,tak v letech 1967 a 1968, když jsem byl na Hatích, tak tam ani BZK a ani tarasnice nebyly... Honza
 
Re: Re: Bezzákluzáky u PS
... | 10.11.2016 12:36 | id 110024 | nahlásit
tak tam ani BZK a ani tarasnice nebyly ....... Pravděpodobně proto, že Rakousko bylo bráno v té době jako neutrální . -----------------------------------------
Jendo, nahlédni na dobové foto rPS Broumov 66-68, kde je vidět částečně BZK i tarasnice (při přehlídce Lenárta). Je jisté, že každá rota v roce 72-74 nebyla "osazena" BZKčkem . U nás v zalesněném terénu v těchto letech nebylo.
 
Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan | 10.11.2016 13:57 | id 110026 | nahlásit
Na rotách PS u rakouských hranici v té době tarasnice určitě zařazené byly, tedy pokud je řeč o o zbrani T 21. Na každé rotě byly nejméně 2 kusy, a to vedle další protitankové zbraně, kterou byla zpočátku pancéřovka československého původu P 27. Ta však byla konstrukčně k ničemu (z důvodů bezpečnosti obsluhy se z ní nesmělo vůbec střílet) a ještě v průběhu roku 1969 bylo nahrazena pancéřovkou RPG 7.
 
Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Holek Zdeněk | email | 10.11.2016 14:59 | id 110028 | nahlásit
Jene nemáš 100% informace. Já jsem se z panceřovky P 27 v PŠ VS MV neco nastřílel a to v roce 1962. Sice ne ostrým střelivem. ale takzvaným kladivem, které vypadalo jako velký ocelový hřib. Ze předu kladivo, zezedu hnací nábojka, elmag. spouštění. Kladivo letělo rychlostí cca 250 m/sec., takže bylo vidět jak letí balistickým obloukem a dopadá mimo nebo do terče, tank z pytloviny. A stříálelo se tak dlouho dokud jsi nenastříl alespoň na dobře. RPG 7 jsme u 72 mspl. měli již v roce 1967. Z tarasnice T 21 jsem v VU MV střílel ostrým již v roce 1962 mnohokrát, ale pro obsluhu dřina.
 
P-27- pro Holek Zdeněk
Jan | 10.11.2016 19:12 | id 110039 | nahlásit
Asi máš pravdu v tom, že jste v roce 1962 z toho ještě střílely cvičnými náboji, Konstrukci toho náboje neznám, ale byl asi dost značný rozdíl od ostrého náboje. P 27 konstrukčně vycházela z původního německého "panzerfaustu" s tím rozdílem, že měla být použitelná opakovaně. Ostrý náboj měl velmi silnou výmetnou prachovou nálož, které musela tu hlavici donést až na cíl, tedy na vzdálenost asi 120 m. V zadní části náboje pak byla další "bejkárna", což byla řekněme ucpávka z lisovaných železných pilin, které tam při výstřelu působily jako určitá protiváha expandujícího střelného prachu za účelem dosažení dostatečného dostřelu.Všechen ten rozžhavený materiál pak společně se zplodinami výstřelu, vyletěl ze zadní části hlavně. Tím byla zbraně v momentě výstřelu dost nebezpečná i pro všechny další osoby, které se nacházely v prostoru za střelcem, a to do vzdálenosti minimálně 40 m. Nicméně hlavním problémem té zbraně byla skutečnost, že při opakované střelbě ostrým střelivem se hlaveň musela udržovat v maximální čistotě, neboť při jakémkoli znečištění ledem, sněhem, nedej bože vodou a prachem a pod., hrozilo krajní nebezpečí jejího roztržení, což se také v řadě případů stalo a ve skutečném boji by to byl dost problém. Velké procento zbraní muselo být od vojsk staženo a byly na nich prováděny jisté úpravy, vedoucí k zesílení hlavně. Nicméně velení armády během doby dospělo k celkem logickému závěru, že zbraň je nebezpečnější pro vlastní vojáky, než pro nepřátelské tanky. Ve druhé polovině 6o. let pak byl vydán úplný zákaz střeleb z této zbraně a byla používána pouze k výcviku.
Mohu to sám potvrdit, neb jsem byl sám v té době zařazen jako pancéřovník pohraniční roty a tuto pancéřovku jsem ještě zažil. Pak přišlo přezbrojení na RPG 7 s optickým zaměřovačem, ale to již bylo jiné "kafe". Z této pancéřovky jsem měl tu čest vystřelit i ostrý náboj v rámci školení pořádaného armádou pro velitele čet PS a pancéřovníky. To by ale vydalo na celý další článek.
Zde již nelze dále reagovat
 
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Holek zdeněk | 11.11.2016 17:18 | id 110069 | nahlásit
A pro ty kladiva jsme museli běhat, unesl jsi dvě. A běhali jsme pro ně minimálně 400 m, ne-li více. Tedy ne střelba na krátkou vzdálenost. Panceřovky stály ve stojanech zbraní, zdědili jsme je po mazácích a znovu se předaly mladejm. Nikdy jsem nelyšel o zranění střílejícího. Možná někdo pokud stál příliš blízko.
Zde již nelze dále reagovat
 
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan | 11.11.2016 18:39 | id 110070 | nahlásit
No, nevím pro co jste běhali 400 m, když maximální dostřel té pancéřovky byl 150 m.
Viz.:
forum.valka.cz/topic…
Zde již nelze dále reagovat
 
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan | 11.11.2016 18:41 | id 110071 | nahlásit
Mám samozřejmě na mysli účinný dostřel, ale mohlo to létat zřejmě i na větší zdálenost
Zde již nelze dále reagovat
 
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
HONZA | email | 13.11.2016 23:10 | id 110271 | nahlásit
Jen doplnění,P-27 byla u letectva ve výzbroji ještě v sedmdesátých letech,střelba náhradním střelivem/ kladivem/byla prováděna pouze štábem letištních praporů.JEN PRO ZAJÍMAVOST-náhradní střely se daly lehce upravit
jako činky jednoručky,stačilo k tomu použít hliníkový dřík nábojky.JAN má v popisu P-27 pravdu.Jen dodávám,že k zamezení náběru nečistot do zadní části-byly k útvarům dodávány koše/něco jako drátěný trychtýř s objímkou/,které nebyl problém na zadní část nasadit a samozřejmě utáhnout šroub objímky.Jinak při střelbě bylo nutné dodržet vzdálenost alespoň 50 cm od pevné překážky od koše.P-27 byla sice zastaralá ale spolehlivá.Byla nahrazena RPG 75 /reaktivní protitankový granát/
Zde již nelze dále reagovat
 
Re: Bezzákluzáky u PS
Holek zdeněk | email | 11.11.2016 17:00 | id 110066 | nahlásit
V letech 1962 až 1964 jsem absolvoval VU MV v Brutále. V té době jsme prodělali výcvik jen s tarasnicí o BZK ještě nikdo nic nevěděl
 
Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Holek zdeněk | 11.11.2016 22:14 | id 110076 | nahlásit
Jane jak myslíš, kdo z ní střílel ví své. Ty jsi z ní zjevně nestřílel, víš o ní asi jen teoreticky, ale i to je hezké, že si na ty zbraně někdo vzpomene.
 
Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan | 12.11.2016 15:35 | id 110231 | nahlásit
Zdeňku z té zbraně jsem skutečně nestřílel, protože jsem ani nemohl, v té době již bylo jakékoli střílení z ní zakázáno. Ale naběhal jsem se s ní až do alelujá při různých taktických cvičeních i s tou školní střelou. Jednou mi dokonce urazila kus předního zubu, když jsem omylem při zalehnutí v terénu vycvaknul ta mechanická mířidla a já měl hubu zrovna u toho. Ta mířidla v pochodové poloze zajišťovala docela silná pružina a vyskakoval najednou jak přední, tak i zadní část s těmi okénky vzdálenosti. Takže na tuhle zbraň se zapomenout nedá, tedy ne v mém případě. Jinak veškeré pěchotní zbraně vždycky byly a stále jsou mým koníčkem .
 
Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Holek zdeněk | 12.11.2016 17:36 | id 110236 | nahlásit
Jene zdravím,
a když tě to stavitelné hledí urazilo kousek zubu, jestipak si vzpomeneš do kolika metrů bylo stavitelné, chlape specialisto ??? Zdravím Holek Zdeněk.
 
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan | 12.11.2016 20:31 | id 110240 | nahlásit
Nevím z čeho mě tady chceš zkoušet, ale do kolika m to hledí bylo stavitelné se již nemohu pamatovat a není to ani měřítko maximálního dostřelu, nebo maximálního účinného dostřelu. Absolutní většina pěchotních zbraní (kulometů, útočných pušek a pod.) má hledí stavitelné do vzdálenosti, která i několikanásobně převyšuje skutečný účinný dostřel. U RPG 7 jsem používal optický zaměřovač PGO 7, jehož střelecká osnova umožňovala teoretickou mířenou střelbu do vzdálenosti až 500 m. Maximální účinný dostřel však byl 300 m, ale v praxi se RPG v té době i ve skutečných bojích požívala na vzdálenost nepřesahující 200. Vím, že pro RPG 7(V) byl nedávno zaveden nový druh tříštivo-trhavé a thermobarické munice, která z této zbraně umožňuje mířenou střelbu na vzdálenost až na 2000 m. Vzhledem k tomu že RPG 7 (RPG 7 V) je stále ve výzbroji AČR (ale i mnoha dalších armád světa) MO ČR za tím účelem vypsalo v r.2012 tendr na dodávku příslušného optického zaměřovače, který by střelbu na tuto vzdálenost umožňoval.
(Rusové ten zaměřovači již dávno mají a také jej úspěšně vyvážejí do celého světa).
Zde již nelze dále reagovat
 
Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Tonda | email | 13.11.2016 21:25 | id 110268 | nahlásit
Trochu jsem vyzpovídal otce, tarasnice 21 byla u PS pravděpodobně od 1950 nebo 52, on ji zažil ve škole v 1954, výcvik probíhal v PŠ Volary - odcházel VD tarasnic. Na rotě družstvo tarasnic a družstvo těžkých kulometů.Tarasnice byly zařazeny proti Rakousku 2. ks a pravděpodobně až do roku 1965 i proti NSR. Otec je zažil při praxi na rotách Chebské brigády v roce 1954. Tarasnice proti NSR byly nejspíš v roce 1965 při přechodu pod armádu nahrazeny BzK. Více asi nesdělím.
 
Re: Bezzákluzáky u PS
Tonda | email | 20.12.2016 16:40 | id 111349 | nahlásit
Odpovídám na dotaz stran BZK u PS. Absolvoval jsem ŠDZ v Brezně, jako jeden z asi 50 spolužáků v r. 1974. Po vyřazení nás převeleli do ŠDZ v Ch. Plané, kde jsme za 14 dní polykali zákony PS. Poté nás převeleli k různým rotám na hranice se západním Německem. Pár kluků bylo umístěno různě po brigádách PS, dva kámoši šli do PŠ Záchodov, kde působili jako velitelé čet při výcviku s BZK. Jaká byla situace na rotách nemohu popsat, neb jsem tam byl snad jen 14 dnů a poté ze zdravotních důvodů civil. Co se týká BZK u PS, je to pěkně popsáno ve Zborníku pplk. Jána Gregora "Spomienky a úvahy breznianských delostrelcov. Tam se dá dost o přípravě důstojníků pro PS. Pokusím se dát nějakou fotku, kdy jsme celá četa spolu.
BZK kanóny na PŠ Z.CHodov.
kubo 87-89 | 2.11.2016 21:00 | id 109826 | nahlásit
Bol som na PŠ Z.CHodov zima 87/88.Ešte vtedy tam bola rota kde cvičili s tymito BZK kanónmy.Sem tam ich ťahali na taktickej príprave hore na cvičisko "B".Nám to pripadalo dosť komické,ale pre nich to bola riadna pakárna.Boli sme radi.že nejdeme na zapadonemeckú hranicu,kde mali aj OT-čka.Na rakúskej čiare sme mali najväčšiu zbraň kulomet s RPG.I keď tiež sme mali streľby s OT,alebo to bolo BVP?Viem,že to malo kulomet godunov.Vlastne jeden väčší a jeden menší kulomet.My sme strieľali z toho väčšieho takými veľkými nábojmi na streľnici niekde až pri CHebe.Zdravím.www.vojensko.cz/zadn…
Jednotky BZK u PS
R | 1.11.2016 18:14 | id 109775 | nahlásit
Pokud se nepletu, tak u PS výcvik velitelů družstev bezzákluzových kanónů probíhal pouze na PŠce v Zadním Chodově, alespoň v pozdějších letech. U samotných pohraničních rot pak žádná extra družstva či dokonce čety BZK primárně organizovány nebyly, pro jejich obsluhu vycvičení pohraničníci se normálně podíleli na standardní ostraze hranice. Pokud by však došlo k nečekanému vojenské napadení ČSSR, měli být pohraniční roty obětovány ke zdržujícím bojům, které měly ČSLA poskytnout čas k rozvinutí se do obranných pozic. Z těchto důvodů měly roty PS na vhodných místech svého úseku ukryté železobetonové bunkry (nejčasteji typu POK) a také ve výzbroji zavedené podpůrné zbraně, jako BZK. Družstvo BZK by se v takovém případě improvizovaně poskládalo z dostupného mužstva, ideálně pod vedením poddůstojníka vycvičeného v jeho obsluze.
 
Re: Jednotky BZK u PS
joZEF | 14.11.2016 12:03 | id 110276 | nahlásit
Při bojovém poplachu (asi 2x za rok) vyjížděla s BZK 3.četa rPS. Oba velitelé družstev prošli výcvikem v Z.Chodově. Někdy měl výcvik a střelby i velitel čety.
Zná někdo odpověď BZK.
Václav Brtek | email | 1.11.2016 16:56 | id 109772 | nahlásit
Narukoval jsem k PS v roce 1975 do Volar. Základní výcvik a potom do PŠ v Zádním Chodově (4. rota velitel kap. Marvan ) jako obsluha BZK. Byla to pakárna. Po půl roce na pohraniční rotu Debrník, kde jsem sloužil u PS. Jestli mě paměť neklame, Tak tam BZK bylo namontované na OT 810, ale nechalo se dát na kola a tahat za autem. Snad ani jednou jsme ho z hangáru nevytáhli. Při výstřelu dá BZK hroznou ránu a proto se musela používat ochrana sluchu. Nejdříve vata do uší potom ta černá kukla s náušníky a nakonec helma nebo něco jiného. Ahoj
 
Re: Zná někdo odpověď BZK.
Jan Revilak | email | 1.11.2016 18:05 | id 109774 | nahlásit
Ahoj Vaclave.Ty ma nepoznaš,bol som v Zad.Chodove v
roku 1971-72 na rote Bzk v.roty Marvan v.čaty Strmen.
Po pol roku poh. rota Folmava,kde som aj doslužil.Všetko
bolo ako pišeš,na poh. rote sme mali 2 ks.OT-64 a 2 ks.OT-810 D.Raz alebo dvakrat v roku sme mali boj.poplach zaujali sme postavenie a to bolo všetko.Potom sme konzervovali, aby to nehrdzavelo.Kanony boli namontovane na OT ale dali sa zložit.Ja som z nich strielal ale nie z OT ale zo zeme. Pozri
foto Z.Chodov podzim 1971-72. Ahoj.
 
Re: Re: Zná někdo odpověď BZK.
Václav Brtek | email | 1.11.2016 19:13 | id 109776 | nahlásit
Nepoznávám. Dyť jsi sloužil o tři roky dříve.
 
Re: Re: Zná někdo odpověď BZK.
Jirka Š. | 6.11.2016 00:11 | id 109912 | nahlásit
Zdravím Tě Jane, po pozorném přečtení Tvého příspěvku mohu konstatovat, že jsme mohli být společně na rotě BZK-podzim 71. Jména si moc nevybavuji ale některá přece: Pícha-cyklista, Sýkora-při čištění zbraní zpíval, čet.Mork-VD, vel.č. npor. Skácel, Tláskal, Pacák-chodec (snad jsou jména správná). Jrka Š.
 
Re: Re: Re: Zná někdo odpověď BZK.
Jan Revilak | email | 7.11.2016 18:12 | id 109952 | nahlásit
Ahoj Jirko.Je možne že sme boli spolu na jednej rote.Ak
si služil na rote BZK podzim 1971.Klikni na objekty PS
Z.Chodov podzim 1971 je tam foto, možno sa tam najdeš.
 
Re: Re: Re: Re: Zná někdo odpověď BZK.
Jirka Š. | 8.11.2016 00:12 | id 109965 | nahlásit
Zdravím Tě Jane, díky za informaci. Asi před třemi lety jsem objevil "Vojensko.cz" a od té doby pravidelně sleduji jednotlivé příspěvky ve všech odkazech, které jsou nějak se mnou spojeny. Na uvedeném fotu asi nejsem, jelikož mě převeleli v prosinci do Rozvadova a potom na 4.rPS Slatina-cheb.brigáda. Už si nevzpomínám ve které četě jsem byl ale vel.č. byl npor. Skácel. Měj se fajn Jirka Š.
 
Re: Zná někdo odpověď BZK.
mirek | email | 1.11.2016 21:03 | id 109789 | nahlásit
V roce 1971-72 jsem absolvoval ŠDZ v Chodové Plané a tam nás informovali, že BZK jsou rozmístěny na pohraničních rotách proti NSR a na rotách proti Rakousku jsou tarasnice. Po škole jsem byl na rotě proti Rakousku (2.rPS Pasečná- 15. brig.) a měli jsme asi 2 tarasnice. Ty se koncem roku 1972 převáděly milicionářům a zvýšil se počet pancéřovek RPG4. Nás v ŠDZ s BZK seznámili,ale nestříleli jsme. Jenom s tarasnic se střílely redukované střely na střelnici v Dolním Žandově. Je pravda, že od dělostřelců k PS převelovali v té době
někoho kdo znal obsluhu. Po mně nastoupil na rotu jako velitel čety absolvent dělostřelecké ŠDZ . Dali mu zelenou brigadýrmu, přišil si výložky se psíky a byl z něj péesák. Nevím k čemu to bylo. Mirek
 
Zná někdo odpověď BZK.
Pepa | 1.11.2016 22:22 | id 109791 | nahlásit
Narukoval jsem k PS v roce 70-72,absolvoval výcvik BZK ve funkci miřič, na praporu v Jemnici, včetně ostré střelby na Libavé.Po nástupu na rotu 4.rps Hájenka, tam pokud vím, byla tarasnice a RPG tak jak popisuje Mirek.Obsluha 4 muži a když jsme to tahali vzhůru kopcem na cvičáku v Jemnici na popruzích a ještě navíc v plynových máskách tak to byl docela záhul i pro tak mladé kluky.Přesto dobré vzpomínky na vojnu u PS zůstávají.Zdraví Pepa.
 
Re: Re: Zná někdo odpověď BZK.
Jirka Š. | 5.11.2016 23:50 | id 109911 | nahlásit
Zdravím, na podzim v roce 1971 jsem byl umístěn na PŠ k BZK v Zadním Chodově. K mé spokojenosti jsem výcvik nedokončil a byl převelen na rPS Slatina. Pokud mne paměť neklame, měli jsme na pohraniční rotě dva OT-810, na kterých byly umístěny BZK. (Nebyl jsem zařazen jako obsluha.) Vybavuji si, že někdy kolegové procvičovali jejich sundání "na kola" a celkovou manipulaci s BZK. Ale v paměti mi zůstaly bojové poplachy s výjezdem bojové techniky (OT-810, OT-64 atd.) včetně překrytí SH. Důvod-přelet vrtulníku nad dem.čárou. V případě napadení jsme měli životnost 2 min. a nedaleké Mar.Lázně 6 min. Jirka
 
Re: Zná někdo odpověď BZK.
Milan | email | 2.11.2016 17:11 | id 109810 | nahlásit
Ahoj Václave, vzpomínám si na Tebe dobře a domnívám se, že jsi bydlel v obci Odřepsy. Párkrát jsem tudy jel a vzpomel si na kamarada z vojny. Taky jsem byl na 4 rote, kde velel kpt. Marvan. Po vojně jsem pak sloužil 12 let u SNB a pak 18 let u Policie ČR. Jiz jsem 2 roky v důchodu, ale jeste pracuji. Ozvi se kdyztak na můj e-mail. Měj se moc fajn a ahoj - Milan
Re.re
Janků Frant.-Ingo | 1.11.2016 16:00 | id 109766 | nahlásit
Na naší rotě (10.rPS - 9.bPS) jsme BZKy měli, výcvik myslím prodělávali poddůstojníci v PŠ. Nejsem si tím jist. Žádný speciální dělostřelec, tím míň družstvo tam nebyl. O přísl. ČSLA nemluvě. Jen jednou na střelnici Maxov nám předvedli střelbu, ale to bylo vše. Jen si pamatuji, že BZKy byly uskladněny v garážích společně s OT 64. Moc se v tom nevyznám, ale byly vpodstatě stejné jako na té fotce
 
Re: Re.re
Franta Kuna | email | 2.11.2016 16:19 | id 109809 | nahlásit
Františku Bzk byly na rotách přiděleny 3.četě. Jedno bylo taženo uloženým UAZem a druhy PV3S vozidly ve kterých byla i munice do kanonu. Jediny kdo byl školen na střelbu byl velitel 3.čety a to z řad absolventů a ten si měl připravovat osádku.
 
Re: Re: Re.re
Jarda Mynář | 2.11.2016 22:39 | id 109832 | nahlásit
ahoj,
absoloval jsem v Zadním Chodově zimní běh 76
výcvik velitelů Bzk 4.rota velitel napor. Trávníček.
Ostatní roty výcvik OT64.
Potom v Nemanicích jsme Bzk při nějakým cvičení
táhly na Jindřichovu horu
 
Re: Re: Re: Re.re
Janků Frant.-Ingo | 3.11.2016 07:54 | id 109839 | nahlásit
Ahoj Boby, nevěděl jsem, že jsi byl i kanonýr. Na ten výlet na Opěrák si pamatuju. Bylo to hned po příchodu našeho ročníku (4/78-80) na rotu. Chvilku jsme si tam hráli na vojáky, pak přišla bouřka, překrytí a bylo po parádě. Na ten kanon si pamatuju, Vochoc pořád chodil kontrolovat zamaskování. Nakonec to vypadalo jako hromada klestu po mýtní těžbě dřeva
Re.
Voják | 1.11.2016 15:29 | id 109765 | nahlásit
PLDVK 35 běžně při střelbě na pozemní cíle na Doupově, probíjely pancíř vyřazených T-34 z důvodů vysoké rychlosti střely. To je osobní zkušenost. BZK jsme měli na OT-810 a z toho jsem i já střílel. I z takového jako je na fotce. Ale u PS to nebylo. u 72 mspl.
 
Re: Re.
Honza | email | 2.11.2016 08:27 | id 109797 | nahlásit
Voják nepřesný údaj,správně-jedná se o 30 mm PLDvK vzor 53/59,proti tankům nebo střelba na jiné PC byla výhodná střelba z věžového postavení.Na vzdušné cíle byla nejefektivnější přehradná palba.Ještěrka měla předchůdce 30 mm PLDvK vzor 53.
 
Re: Re: Re.-pro Honza
Jan | 2.11.2016 12:48 | id 109805 | nahlásit
Úplně přesná definice. Jen dodávám, že tato zbraň ve výzbroji PS nikdy nebyla. Byla součástí výzbroje PL pluků určených k přímé protivzdušné obrarně tankových a motostřeleckých divizí ČSLA, přičemž část byla využívána jako hotovost v sytému PVOS pro obranu některých důležitých objektů (jako poslední záchrana před přímým leteckým útokem) . Vzhledem k vysoké účinnosti byl kanon používán i k podpoře pozemních vojsk pro ničení pozemních cílů. V jistých počtech byl mimo jiné dodán i rakouské armádě (Bundesheru)
 
Re: Re.
i | 2.11.2016 15:12 | id 109807 | nahlásit
9mm
 
Re: Re.
Voják | 2.11.2016 18:26 | id 109813 | nahlásit
Ti hoši na fotce nacvičují nabíjení a vybíjení. Při osté střelbě musely mít obsluhy BZK pod přilbou speciální kuklu se zapínáním pod bradou s mohutnými chrániči sluchu uloženými ve schránce na kanonu Já zažil dva výstřely ostrou municí. Běžně se nacvičovalo s vložnou hlavní na kulometné svítící střelivo na Činově - Doupov. Hodně se hasila hořící tráva od svítících střel. Každý mspr. měl velitelskoou četu kde byly dva BZK na OT 810 na lafetě a dva BZK na kolech za PV3S. Baterie BZK u děloddílu byla 1967 zrušena a nahrazena baterií PTŘS. Baterie PLDVK byla součástí dělk. oddílu pod blahosklonným velením pplk. Fialy, důstojníka z první republiky. Ten byl v podstatě roven veliteli pluku, jeho autonomie byla obrovská. Děloddíl měl ještě tři baterie houfnic 122 mm. PLDVK byly aso opravdu 30 mm. je to doba 1967 až 1969. VÚ 2071 ´72 msplk.
 
Re: Re: Re.
jarmax | 6.11.2016 13:28 | id 109922 | nahlásit
V letech 67_69 byly BZK u motostreleckych praporu jako podpurne PTK cety,stejne jako RM cety.Krome toho byl u pluku del.oddil houfnic 122, dale baterie PTRS.Tak to bylo u motostreleckeho pluku ve Znojme.
 
Re: Re: Re: Re.
jarmax | 9.11.2016 11:04 | id 109999 | nahlásit
Jeste jsem zapomel baterii PL.....byly to dvojcata 30 mm na pdvozku PV 3 S.....
 
Re: Re: Re: Re.
Voják | 11.11.2016 17:09 | id 110068 | nahlásit
A ti kluci se nadřeli když nabíjeli. Dva museli nasazovat zásobník do zbraně, dva nabíjeli další zásobník, střelec seděl točil a pálil. Celá ještěrka při tom jen poskakovala. Vidím to jako včera.


Přidáváte nový komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

Zná někdo odpověď na tuto otázku? 11

Pomozte nám prosím odpovědět na tento dotaz, který se týká dělostřelců u Pohraniční stráže:

Zdravím Vás vážení přátelé,
mám prosím dotaz ohledně dělostřelců u Pohraniční stráže. Narazil jsem přri studiu materiálu o PS, že byli u PS i dělostřelci z protitankových bezzákluzových kanonů vz.59 i protiletadlových dvojkanonů vz.53/59 zvanému "Ještěrka". Byly to čety, roty, družstva? Byli součásti PS, nebo jen ČSLA a měli součinnost? Měli uniformu PS? Kde byli rozmístěni...? Zajímá mě vše kolem tohoto tématu.

V návaznosti na můj dotaz zasílám odkaz na informace, které se mi zatím podařilo dohledat. Podobné zmínky jsem objevil i jinde, ale už si nemohu vzpomenout kde. Tyto dohledané předkládám zde: V knize Železná opona (A. a T. Jílkovi 2006)  na str. 48. citát: "Když  se Pohraniční stráž v polovině 60. let stala dočasně součásti armády, byly pohraniční roty zesílený těžší bojovou technikou, jako tarasnicemi, obrněnými transportéry a bezzákluzovými kanony..." str. 52 "...Od druhé poloviny 70. let probíhá modernizace a doplňování vozového parku PS, takže v roce 1979 byly každé rotě přiděleny 4 osobní terénní vozidla. Roty typu 91 měly po 5 terénních osobních vozidlech, 1 nákladní vozidlo (PV3S), 2 motocykly s obsahem do 350 ccm. Dále byly u jednotek uloženy pro případ potřeby 1 vozidlo PV3S  a 1 osobní UAZ jako tahače bezzákluzových kanonu a 2 obrněné transportéry OT 64 A a OT 64B..." str. 60 "...byly vyzbrojeny obrněnými transportéry bezzákluzovými kanony a tarasnicemi, přičemž západní brigády (na hranicích s Bavorskem) byly přednostně vyzbrojeny těžší technikou, než brigády jižní (s Rakouskem).
Foto z uvedené knihy ze str. 154 mají jen komentář "Cvičné střelby". To jsou ty černobíle. Barevná je z knihy "Záštita socializmu" Naše vojsko 1988, kapitola "Na stráži socializmu" (věnovaná PS) str. 166 s komentářem: "Služba na státních hranicích vyžaduje dokonalý výcvik a dobrou připravenost každého jednotlivce". Na této fotografii jsem objevil zajímavý poznatek. Obsluha BZK má ocelové přilby té doby. V jiných knihách o ČSLA má však obsluha BZK obyčejné voj. čepice a pod nimi zvláštní kukly, kde je vidět integrované chrániče sluchu.
Děkuji za vyslechnutí.
S pozdravem Neprojdou
J. Grobelný

A2016-11-01 14:58:54 U2017-01-10 14:21:47 TG0