Vojensko.cz

Objekty bývalé PS a ČSLA

Nacházíte se: Dobové foto » Z domácího archivu » Z archivu pana Jiřího Vrzala
Předchozí 1 fotografie J.Vrzalová z 1 Další
Foto 1

Jiří Vrzal jako střelec 5. roty Cheb Pohotovostního pluku 1 NB z června roku 1945.


Autor: J.Vrzalová | Pořízeno:  | 1×
Sekce:
Z domácího archivu

Z archivu pana Jiřího Vrzala

(1 fotografie)

Pan plk. Ing. Jiří Vrzal (25.12.1925 - 5.11.2006)... vybrané fotografie z domácího archivu pana Jiřího Vrzala. Fotky naskenovala a zaslala dcera - paní Jana Vrzalová, za což jí patří ohromný dík.
Pana plukovníka určitě nebude nutno nějak dlouze představovat a spousta čtenářů, kteří sledují tyto stránky, ho bude znát.
Úprava a vývoj stránek s fotkami bude zatím v rozpracovaném stavu a budeme se snažit, ve spolupráci s paní Vrzalovou, je udělat co nejvíce přehledné a tematické.

Na snímku je plk. Ing. Jiří Vrzal jako střelec 5. roty Cheb Pohotovostního pluku 1 NB. Pluk byl vytvořen koncem května, začátkem června 1945 v souladu s unesením československé vlády. Měl zajistit klid a pořádek v našem pohraničí. Táta se stal jeho příslušníkem hned po Pražském povstání. Pan B. Lipert o něm před desítkami let mj. napsal: "Již v Pražském povstání se tehdy devatenáctiletý Jiří postavil neohroženě do řad bojovníků proti fašistům. Když dostal do ruky pušku, nevěděl zpočátku, ani jak se nabíjí. V průběhu čtyř těžkých dnů si zbraň rychle osvojil. Spolu s ostatními Pražany 9. května vítal Rudou armádu. Několik dnů poté se rozhodl nastoupit vojenskou základní službu. Dozvěděl se, že ve smíchovských kasárnách se tvoří Pohotovostní pluk 1 NB, který bude vyslán do pohraničních území republiky. Narukoval 6. června. Dostal krátké kalhoty, blůzu, lodičku a pušku z německé výzbroje. Výcvik byl velice intenzivní. Trval pouhých čtrnáct dnů. Než odjeli na hranice, dostali krásný dárek od maršála Koněva. Byly jím zbrusu nové samopaly s diskovým zásobníkem."

Táta o té době vyprávěl (zanechal písemné vzpomínky): "Co znamenalo pouhých 14 dní výcviku, je třeba vidět pod zorným úhlem tehdejší doby, kdy si situace vyžadovala okamžitý zásah, ihned zabezpečit pomoc nově se z trosek rodící republice (zvýrazněno tátou) a na dlouhou přípravu nebyl prostě čas.

V květnu 1945 bylo v Chebu a jeho okolí asi kolem padesáti tisíc Němců. Naše 5. rota PP 1 NB s příslušníky SNB a prvními českými přistěhovalci čítala při vydávání potravin asi 200 lidí.

... Dnes se zdá třeba neskutečným jen si představit, jak příslušník PP 1 NB sedí na nákladním autě plně naloženém teplými, novými ponožkami, které byly nacistům zabaveny, když je převáželi ilegálně přes státní hranice, jak si přebaluje zkřehlé nohy do kusů novinového papíru (v té době tátovi nohy omrzly - j)."

Táta do smrti vzpomínal, že zatímco ve vnitrozemí se lidé těšili z míru a klidu zbraní, v pohraničí tomu tak ještě dlouho nebylo.

V roce 1946 absoloval poddůstojnickou školu a v červnu odešel na Šumavu sloužit do nově založených útvarů SNB. V roce 1947 do ČSR z Polska pronikali banderovci. Z pohraničních útvarů SNB vznikl Pluk Slovensko. V jeho řadách byl i můj táta. Jednotky, bez jakéhokoliv secvičení (vytvořené z různých útvarů chránících státní hranice), byly přímo nasazovány do bojové činnosti.

"Nepřítel je tentokrát silnější. Ke svým několikaletým frontovým zkušenostem a zkušenostem z vraždění nevinných lidí, přidal další zkušenosti z bojů v lesích a v horském terénu. V boji s bandami banderovců prokázali tito mladí příslušníci nejen oddanost a obětavost své vlasti, ale i mnoho osobní statečnosti. Když bylo třeba, neváhali položit i své životy v boji s nepřítelem - jako strážmistři Salaš, Klicpera, Novotný, Patočka a další." Tolik ze vzpomínek mého táty, jenž v roce 1945 přísahal věrnost své vlasti - Československu. Zůstal jí věrný do konce života. Obětoval jí své pohodlí, zdraví i pohodlí vlastní rodiny. Vlastenectví pro něj nebylo prázdným pojmem. Pořád mi chybí!
(Jana V.)



Vaše komentáře...

Velitel
Milan | 26.1.2018 19:49 | id 125674 | nahlásit

Milá paní Janičko.Váš otec mi zůstane v srdci až do mé smrti.V době mého nástupu k PS v r.1958 jsem skládal vojenskou přísahu vlasti tak říkajíc do jeho rukou.Nikdy na to nezapomenu.Jinak,fotografii Vás a Vaši maminky mám umístěnou vedle fotografie bojové zástavy 3.bPS.Milan
 
Re: Velitel
PS-pišta | 29.1.2018 15:51 | id 125773 | nahlásit

dobrý den p.Milan chcem vás ešte raz poprosiť o presný dátum nástupu a odchodu-zvs.den-mesiac r.58-60. prepáčte že vás otravujem a prajem vám hodne zdravia
Vážená paní,
Láďa | 24.1.2018 01:30 | id 125594 | nahlásit

moc Vám děkuji za Vaše slova.Vzpomněl jsem si při jejich čtení na dceru maršála Žukova,která na otce vzpomínala v době pana Jelcina.
Váš otec je na Vás právem i dneska hrdý!
Láďa,veterán PS ke které nastoupil v 15 letech
 
Re: Vážená paní,
Jana Vrzalová | 24.1.2018 09:43 | id 125598 | nahlásit

Já děkuji Vám. Je mi moc líto, že táta už není mezi živými. Pokud byste si chtěl připomenout maršála Žukova, přesněji vzpomínání jeho dcery, tak její velice krásné vyprávění o tatínkovi najdete v knize Vojevůdci (vydalo Orego v roce 2002). Na str. 93-98 najdete dopis jeho dcery Mariji, psaný 9. května 1993. Mohu Vám říct, že když jsem knihu pro nakladatele překládala, běhal mi při čtení Marijina vyznání mráz po zádech, tak je emotivní. A bylo mi velkou ctí, když se křtu knihy zúčastnila dcera jiného maršála - Koněva, která tehdy také moc hezky na tatínka vzpomínala a napsala mi do knihy několik milých slov.
 
Re: Re: Vážená paní,
Káďa | 24.1.2018 10:40 | id 125600 | nahlásit

Přesně na tu kapitolu z přesně té knihy jsem si okamžitě vzpomněl.Na pocity dcery,kdy je pošlapán
odkaz otce.
Teď už vím,komu mohu poděkovat za překlad.
Díky.
Láďa
 
Paní Jano,
Láďa | 26.1.2018 18:21 | id 125671 | nahlásit

nepřidáte nějaké fotky a hlavně vzpomínky? nějak se nemohu dočkat.Třeba také proto, že můj táta nastupaval do Smíchovských kasáren v roce 1947.Byl o dva roky mladší než Váš.
Mějte se moc hezky.
Láďa
 
Re: Vážená paní,
Libor Žižka | 24.1.2018 16:23 | id 125606 | nahlásit

Vážená paní,
Vašeho tatínka jsem neznal, příslušníků 1. PP NB, kteří sloužili na hranicích i na odděleních SNB byly stovky. Znal jsem jiné, se kterými jsem přišel do styku od roku 1955 do r. 1958, ať do byli důstojníci PS Hartlové z brig. PS Sušice, nebo por. Štryncl původně z Chebské brigády a kpt. Zdvihal, oba v poddůst. škole v Litoměřicích, nebo velitel praporu PS na Prášilech. Někteří v té době byli již starší než Váš tatínek, ale všichni měli poněkud odlišný přístup k nám, vojákům základní služby než absolventi armádních důstojnických škol. Byli jaksi živočišnější spíš jako naši tátové nebo starší bratři. A všichni společně jsme měli jistě jednu další společnou vlastnost - nesmírnou lásku k naší vlasti.
 
Re: Re: Vážená paní,
Jana Vrzalová | 25.1.2018 09:08 | id 125630 | nahlásit

Myslíte pana Hartla, "otce" čévéček, tedy československých vlčáků? Byl to kamarád mého táty, ještě žije, je mu 93 let a na svůj věk je pořád plný elánu. Mamka je s ním v kontaktu.
Máte pravdu, ti důstojníci byli jiní. Když táta umřel, sjeli se do Prahy jeho bývalí vojáci základní služby a strýc po pohřbu vyprávěl, že jim naslouchal a nestačil žasnout. Mého tátu ti kluci pokládali za svého tátu.
 
Re: Re: Re: Vážená paní,
Libor Žižka | 25.1.2018 16:26 | id 125641 | nahlásit

Ano, i otce čévéček. Především jeho bratra, který velel v době mé ZVS 7. pbrPS Sušice. Já jsem byl spojař. Oba pány jsem znal. Velitel brigády nám jinak neřekl než "chlapci moji" nebo "děti moje". Obou si velice vážím, o obou šla jen dobrá pověst. A ti krásní vlčáci, které vypěstoval druhý z pánů! To je nádhera sama. Můj srdečný pozdrav paní mamince i panu Hartlovi.
 
Re: Re: Re: Re: Vážená paní,
Jana Vrzalová | 25.1.2018 18:33 | id 125646 | nahlásit

Mamka pozdrav určitě vyřídí a já vyřídím pozdrav od vás jí. Myslela si, že píšete o bratrovi "otce čévéček".
velitel
Milan | 23.1.2018 23:30 | id 125591 | nahlásit

Jsem hrdý na to,že jsem nastoupil službu u PS v roce 1958 pod velením tohoto zkušeného důstojníka PS s bezvadným přístupem k podřizeným.Jsem rovněž potěšen,že jsem také osobně poznal jeho manželku a dceru.Milan
 
Re: velitel
Jana Vrzalová | 24.1.2018 09:48 | id 125599 | nahlásit

Milane, řeknu to mamce, které letos bude 90 let a s tátovou smrtí se nikdy nevyrovnala. Chodí si s ním povídat na Olšanské hřbitovy a určitě mu Vaše slova přetlumočí. Když táta v roce 2006 umřel, nestačila nám obřadní síň v pražských Strašnicích, tolik přijelo bývalých kluků, kteří pod tátou sloužili. Ani nevím, jak se všichni o pohřbu dozvěděli. Až budu mít čas, naskenuji další snímky ze 3. bPS, které mamka nachystala. Možná se na nějaké najdete.
 
Re: Re: velitel
Ivo | 24.1.2018 18:41 | id 125613 | nahlásit

Velká škoda že tito lidi -přímí panětníci už převážně vymřeli ( čas nezastavíme) Strašně jsem si chtěl s někým takovým kdo tu dobu po válce a po roku 48 na čáře prožil popovídat ,mít to tzv. z první ruky musí to být hoodně zajímavé.
 
Re: Re: Re: velitel
Jana Vrzalová | 25.1.2018 09:03 | id 125629 | nahlásit

Vyprávění byla opravdu zajímavá. Měla jsem je z první ruky od táty i od jeho spolubojovníků. Táta po sobě zanechal řadu vzpomínek v písemné podobě a také mám DVD, kde vypráví o své službě na hranicích, přímo v místech, kde sloužil.
Pamětníci odešli nebo odcházejí a národ rád zapomíná.
 
Re: velitel
PS-pišta | 26.1.2018 13:15 | id 125665 | nahlásit

pekný den Milan dufam že ste ten správny muž,ktorý konečne poradí,nemožem sa dopátrať presného dátumu -den-mesiac-nástupu a odchodu zo zvs r58-60.mám rozne data dufam že váš bude presný.pozdravujem a prajem hodne zdravia
Vložit nový komentář





 

Lze napsatznaků



  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nelze používat
  • URL adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky