Vojensko.cz

V roce 1990 obdržela 4. bPS Znojmo rozkaz provést posílení ochrany státních hranic na Slovensku, konkrétně KS OSH Košice.

Byl jsem určen s mjr. Danielem Sklenčárem k zabezpečení akce. Byly připraveny dva plné autobusy pohraničníků, Tatra 815, 4 vozidla UAZ a vozidlo Škoda 120 L. Ke splnění úkolů nám pomáhal technik od ženijní roty nprap. S. Dokulil, který měl dobrou myšlenku, že vzal náhradní řidiče pro střídání.
My jsme se pak rozdělil a rozváželi pohraničníky jak po hranicích z MLR, PLR, ale i třeba na hranici se SSSR do Ubli.
Už si přesně vše nepamatuji, ale vím že, to byla první fáze posílení OSH na východním Slovensku, pak se přidávali pohraničníci i z dalších brigád a vše se úplně změnilo. Prostě ze 4. bPS jsme byly první...
Pohraničníci se rozvezli na O OSH dle stanovených počtů, kde pak sloužili a my jsme jezdili na jejich kontrolu a zabezpečení po materiální stránce. Byli v obcích a městech Jablonov nad Turnou, Královský Chlmec, Hraničná pri Hornádě, Ubla, Javorina, Podbanské, Litmanová, Červený Kláštor a jinde, ale více si již nepamatuji.
Splnění rozkazu jsme pak hlásili dálnopisem ze správy z Košic do Znojma. Ubytovaní jsme byli na krajská ubytovně SNB v Košicích. Postupně jsme s Danem objížděli všechny O OSH, kde byli pohraničníci a řešili jsme jejich problémy a požadavky. Asi po šesti týdnech ze Znojma dojela Avie, která byla plná výstrojích součástek na výměnu - opět se objížděly všechny oddělení a u všech pohraničníků se prováděla výměna dle jejích potřeb.
Jednou jsme se stavili i u jezera Izra, kde jsem potkal svého bývalého podřízeného ze Znojma - on byl absolven (Ing) a pracoval v Košicích. Pozval mě na návštěvu k sobě a půjčil mi fotoaparát, díky němu jsme si pak mohli dělat nějaké snímky na památku (dodnes mu děkuji). Dano se tam znal s náčelníky, kteří většinou také kdysi studovali v Holešově jako on. Díky tomu jsem mohl vidět hranici v Uble, ale i Domnicu, Vysoké Tatry, Osturnu, Litmanovou... Jednou jsme přijeli do Červeného Kláštera, kde jsme se šli občerstvit a tam mě opět poznal bývalý pohraničník, který sloužil na 2. prPS Znojmo. Okamžitě jsem s ním musel jít na pohárik a pak na plť (on prostě jeden obsluhoval). Jsou to velice pěkné vzpomínky. Poznal jsem tam hodně lidí, bylo mi tam dobře dodnes na to vzpomínám.
Po splnění úkolů jsem byl vystřídán a jel domů do Znojma, kde jsem nastoupil službu na pohraničním jednotce Devět Mlýnů.
Vladimír Láník